Byl monstrem i lidovým hrdinou. V prvních dvou řadách hraného seriálu Narcos měl kolumbijský narkobaron Pablo Escobar mnoho tváří. Vedle těch zrůdných třeba i posmutnělý obličej chlapíka ve vytahaném svetru, kterému jde hlavně o rodinu. Ve třetí sérii, kterou lze od pátku vidět na internetové platformě Netflix, však na místo mrtvého kokainového krále nastoupil drogový kartel z města Cali vedený bratry Rodríguezovými Orejuelovými. A ten chce ze všeho nejvíc řídit mafii jako firmu.

"Fungovali jako Sovětský svaz s hezkým počasím," říká v seriálu o praktikách kartelu agent Peňa z americké protidrogové policie.

V předchozích dílech šel po krku Pablu Escobarovi. Teď musí čelit jeho dřívějším konkurentům, v jejichž počínání není ani špetka předstíraného romantického hrdinství, jakým si lid zpočátku naklonil charismatický Escobar. Mafiáni z Cali operují nenápadně, anonymně a ještě krutěji než nejslavnější latinskoamerický drogový boss.

Byť se jim v narážce na sovětskou tajnou službu přezdívalo "Cali KGB", stejně tak lze kartel přirovnat ke korporaci. Však byli v devadesátých letech minulého století, kdy se nová řada Narcos odehrává, tak úspěšní, až se dostali na titulní stranu vlivného amerického časopisu Time.

Tohle už nejsou pouliční gangsteři, nýbrž byznysmeni. S tím rozdílem, že když je třeba vzít do ruky automatickou zbraň, neštítí se násilí. Ale členové kartelu Cali už nezakopávají peníze na zahradách ani v džungli. O jejich vyprání se starají špičkoví účetní a banky v různých koutech světa.

První dvě řady seriálu vzbudily pozornost tím, jak autenticky vykreslily drsné drogové prostředí v Latinské Americe. A především díky věrohodnému portrétu Pabla Escobara − teroristy, takřka mytického hrdiny i zrůdy, která měla na svědomí smrt čtyř stovek policistů ročně.

V nové řadě seriálu však Escobarovo místo převzala síť, která má vazby na nejvyšších místech. A tak jediným "romantickým" hrdinou ze staré školy zůstává agent Peňa. Nehodlá se smířit s podivným kompromisem, který mafiáni z Cali uzavřeli s kolumbijskou vládou za tichého požehnání Spojených států a jejich tajné služby CIA.

jarvis_59ad75c9498e2987da72dcb9.jpegAgent Peňa chce bojovat pomocí zatykačů a ozbrojených komand, nikoli pochybnou diplomacií. Ale jak vědí diváci kdysi populárního italského seriálu Chobotnice: nejen sicilská, ale také latinskoamerická mafie je jako hlavonožec. Nestačí odseknout jedno chapadlo, protože těch pak zbývá mnoho a další rostou na nečekaných místech. Zatykače nestačí.

Vyšší zájmy v politice i byznysu by si přály vyřešit situaci okolo kartelu Cali ke spokojenosti všech, včetně samotných drogových bossů. Agent Peňa však do akce vysílá dva své muže − a v ten okamžik se naplno rozjíždí desetidílný kriminální thriller v nejlepším duchu druhé řady Narcos. Chybí ústřední padouch, zato režie je ještě napínavější než v předchozích řadách.

Tvůrci si i nadále sebevědomě půjčují od mistra mafiánských dramat, filmaře Martina Scorseseho, akorát že gangsteři v Narcos nemají styl či lidskou tvář jako u Scorseseho. Jde o skupinu paranoidních obchodníků s bílým práškem. Sympatie vzbudí u málokoho. S jedinou výjimkou, a tu představuje šéf bezpečnosti kartelu.

Mladík Jorge Salcedo není vrah, byť pro vrahy pracuje. On ani jeho muži nenosí zbraně, operují pomocí pagerů a napíchnuté telefonní sítě. A navíc chce Salcedo s touto prací skončit a založit si legální byznys v oblasti bezpečnosti.

Zatímco jeho bossové se utápí v násilí a paranoie, Salcedo hledá způsob, jak si udržet rodinný život a dostat se z osidel mafie. Postupem času zjistí, že není cesty ven. A hlavně že neexistuje způsob, jak si zachovat alespoň trochu morálně čistý štít.

Salcedo má nevinné, smutné oči. Není protagonistou, který by mohl plně nahradit Pabla Escobara, rozporuplného muže mnoha masek. Uprostřed anonymních operací kartelů, vlád i tajných služeb však osud a morální dilemata šéfa bezpečnosti dostatečně udrží diváckou pozornost.

Zhruba do půle třetí řady, kterou lze na Netflixu nyní zhlédnout až do konce, působí seriál Narcos především jako povedené žánrové vyprávění. Plné špiclování, stihomamů, s několika napínavými vrcholy včetně zátahu na Gilberta Rodrígueze Orejuelu, jednoho ze čtveřice bossů z Cali.

Peňovi muži během této akce musí přelstít nejen gangstery, ale také zkorumpované místní policisty. Výsledkem jsou vynikající logistické manévry, v nichž figurují náklaďáky plné chlazeného drůbežího masa i nenápadné pohledy kamery, napovídající divákovi, na co soustředit pozornost.

V prvních dílech možná hlas agenta Peňi coby nového vypravěče zní trochu mentorsky, když představuje nové protagonisty. Někomu může chybět charismatický padouch Escobar.

Peňa se tentokrát musí obejít bez kovbojsky vypadajícího i jednajícího parťáka Steva. Brzy si uvědomí, že jako kovboj musí začít jednat sám. A jde mu to lépe než Steveovi, který byl vypravěčem předchozích dvou řad. Také však Peňa ví, že "když chcete zabít monstrum, musíte občas s monstry uléhat do postele".

V prvních dvou řadách Narcos dobové dokumentární záběry připomínaly divákům, že sledují historické drama dle skutečných událostí. Ne že by to nevěděli, ale činy Pabla Escobara prostě místy připomínaly spíše mýtus či smyšlenku než člověka z masa a kostí.

Krutá realita drogového byznysu, mimochodem dodnes nepotlačeného, není v nových dílech o nic méně šílená. Jen bez Escobarových eskapád působí méně excentricky.

Je logické, že ve třetí řadě seriálu nevystupuje jediný hlavní padouch. Nejen kvůli historickému pozadí. Ale také proto, že tématem třetí řady Narcos je odosobněné, nenápadné, leč systematické prorůstání drogového byznysu do vládních sfér v Kolumbii i mimo ně.

Nepřítelem není jeden drogový boss ani jeden kartel, ale mnohem spíše politika, která umožňuje, aby obchod s kokainem pokračoval.

 

Ve finále třetí řady seriálu, kde stejnou měrou úřadují rychlopalné zbraně a soudní svědectví jako zákulisní jednání mocných, agent Peňa popisuje Kolumbii jako narkodemokracii.

Ten příměr je namístě: seriál se odehrává v první polovině 90. let, kdy byl do čela Kolumbie zvolen prezident Ernesto Samper. Na jeho účet přicházely nemalé částky od lidí z kartelu Cali.

Třetí řada Narcos je napínavou kriminálkou i zprávou ze světa, kde se vše důležité odehrává prostřednictvím odposlouchávání druhých. Uchylují se k němu všechny strany.

Chtělo by se napsat: hodní i zlí. Jenže tady žádní hodní a zlí nejsou. Snad jen agent Peňa riskuje odznak a zatýká mafiány v zájmu spravedlnosti.

"Šaráda," popisuje v závěru Peňa počínání vlád, které jen předstírají, že válku proti drogám vyhrávají. Ve skutečnosti se na ní samy podílejí. "Přitom nejde vyhrát," komentuje Peňa pesimisticky povahu tohoto boje. "Ne, dokud se lidé nedozvědí pravdu."

Po zatčení bossů z Cali, na kterém se mohutně podílel a jehož skutečný dopad nazývá šarádou, se agent Peňa rozhodne použít poslední zbraň. Média. Právě tehdy vysloví pojem "narkodemokracie".

Zjevně mnoho nezměnil. Doteď není bezpečno ve skutečném kolumbijském městě Cali ani v celé zemi − operuje v ní už třetí generace překupníků drog.