Velkohubost a gramatické hrubky. Názvy programů říkají o partajích víc, než by samy chtěly

Na pročítání programů politických stran a následnou psychoterapii bude ještě času dost, takže se prozatím pozastavme nad názvy jednotlivých předvolebních dokumentů. Nakonec, jak víme z mediální teorie i praxe, titulek stejně bývá nejdůležitější. Buď vydá klíčovou informaci o obsahu, nebo alespoň o autorovi. Přičemž k věci patří, že to v obou případech zhusta bývá průšvih. Partaje se sice snaží tomuhle nepříjemnému efektu zabránit a volí pro programy názvy amorfní či vzletné, ale stejně se jim to moc nedaří. Řeknou toho o sobě vždy víc, než chtějí. A je tomu tak i letos. Takže vezměme názvy programů postupně.

Program ČSSD se jmenuje "Dobrá země pro život". Asi první, co člověka v asociaci napadne, je školní úsloví: "Dobrá − to je za tři!" A je to trefné, protože to tak nějak charakterizuje celou současnou ČSSD. Nic hrozného, nic úžasného, prostě takový Průměrňákov. Jak erudicí, tak drajvem a koneckonců i (ne)zkorumpovaností. Takže ač se nám oranžoví stratégové zřejmě pokouší implantovat, že z Lidového domu vyjde něco skvělého, podprahová zpráva je jasná: S ČSSD sice nezhyneme, jakýs takýs život povedeme (název programu ani neslibuje, že by měl být kdovíjak skvělý, prostě život), ale z průměrnosti se nevyhrabeme.