Když chtěli Číňané loni koupit německou firmu Aixtron, vyrábějící zařízení na výrobu polovodičů, vyvolalo to ve Spojených státech pozdvižení. Američanům zatrnulo kvůli středně velké fabrice této firmy v Kalifornii dodávající "citlivé" komponenty americkým zbrojovkám. Prezident Barack Obama nakonec převzetí vetoval s odůvodněním, že je v rozporu s bezpečnostními zájmy USA, a Německo následně obchod zatrhlo.
Země Evropské unie by teď mohly podobný krok udělat jednodušeji, aniž musely dostat varování od svých spojenců. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve středu v Evropském parlamentu v rámci každoročního Projevu o stavu unie podle očekávání představí návrh na to, jakým způsobem by státy mohly zablokovat "podezřelé" investice.
Německá výzva Bruselu
K vytvoření společného "obranného valu" proti nájezdům čínských investorů vyzval loni v červnu tehdejší německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel. Podle něj Evropu ohrožuje "technologický výprodej". Jeho iniciativu podpořily další velké země eurozóny – Francie a Itálie. Spolková vláda v Berlíně zatím může vetovat vstup investora, který nepochází ze zemí Evropské unie, pokud by v německém podniku získal více než čtvrtinový podíl.
Hrozí obchodní válka
Chystaná opatření proti investorům ze třetích zemí mají v Evropě své kritiky. Ti poukazují na to, že omezení by byla v rozporu s pravidly volného trhu, díky kterým evropské firmy investují v zahraničí. Peking už pohrozil, že na případná evropská omezení odpoví obchodními sankcemi, například zákazem dovozu vybraných evropských potravin.
Sliby v Česku
V Česku začali Číňané nakupovat v loňském roce. Podle společnosti Rhodium Group investovali asi 362 milionů eur, tedy 9,5 miliardy korun. To je výrazně méně, než kolik ohlašoval prezident Miloš Zeman během loňské návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. Tehdy oznamoval, že za rok 2016 přiteče z Číny do Česka 95 miliard korun, tedy desetkrát tolik. Nejaktivnějším investorem v Česku je firma CEFC. Koupila podíly v J&T Finance Group, v aerolinkách Travel Service, pivovaru Lobkowicz, fotbalové Slavii nebo strojírnách Žďas Žďár nad Sázavou. Čínské firmy v tuzemsku ale nebudují nové závody ani nevytvářejí nová pracovní místa. Jejich nákupy znamenají jen to, že domácí firmy mění vlastníky.
12,6 miliardy
dolarů vynaložili loni Číňané na akvizice v Německu, kde převzali 68 firem. Více než za předchozích deset let dohromady.
Opatření není výslovně namířeno proti Číně, je ale jasné, že ve skutečnosti jde hlavně o aktivity čínských firem, které se pomocí akvizic snaží dostat především ke špičkovým technologiím i výrobě různých speciálních zařízení. Proto v roce 2012 koupili Číňané například německou firmu Putzmeister, největšího světového výrobce automíchaček betonu. Zalíbila se jim také firma Kiekert, světová jednička ve výrobě automobilových zamykacích systémů. S převzetím firmy Kuka získali klíčového výrobce průmyslových robotů a dalšího zařízení pro automatizaci výroby. Kuka ale předtím musela prodat svůj zbrojařský byznys v USA.
Junckera k předložení návrhu vyzvaly Německo, Francie nebo Itálie. "Chceme mít možnost zamítnout investici, pokud například jejím důvodem není tržní jednání dané firmy, ale je za ní ruka státu," řekl deníku Politico náměstek německé ministryně hospodářství Matthias Machnig.
Čínské společnosti mají přebytek volného kapitálu, který doma často nemají jak zhodnotit. Proto se pouštějí do nákupů po celém světě. Loni poprvé převzaly více firem než američtí investoři.
Juncker ve středu nejspíš navrhne, aby se unijní země mohla v případě pochybností o chystaném převzetí domácí společnosti cizím investorem obrátit na Evropskou komisi. Ta by vypracovala analýzu, jestli obchod neskrývá rizika. Stát, který by komisi o stanovisko požádal, by potom sám rozhodl, jestli se bude radou Bruselu řídit, nebo ne.
Otázkou je, zda komise navrhne posuzování pouze těch obchodů, které mohou mít strategické dopady. Některé země, například Francie, chtějí mít možnost na základě analýzy Bruselu zablokovat i nákupy, které nebudou férové z hlediska hospodářské soutěže. Týkalo by se to případů, kdy by například čínská firma přeplatila zájemce o některou evropskou společnost jen proto, že se může spolehnout na velkorysou pomoc čínského státu.
Takový postup by ale vadil Česku. "My se nebráníme mechanismu, který by dokázal rozpoznat bezpečnostní rizika," řekl HN státní tajemník pro Evropskou unii Aleš Chmelař. Upozornil však také, že vláda nechce, aby unie bránila investicím z jiných než bezpečnostních důvodů. "Bojíme se, aby to nebyl nástroj protekcionismu," řekl.
Kromě Čechů se zkoumání čínských investic příliš nelíbí liberálnějším zemím v čele s Nizozemskem. Přidali se k nim i Řekové nebo Portugalci. Ti museli v rámci svých záchranných programů v době nedávné dluhové krize privatizovat státní majetek. S nejlepší − a často jedinou − nabídkou v řadě případů přišly čínské společnosti. Většinu v největším řeckém přístavu Pireus tak například získala čínská společnost COSCO.
Opatrnost vůči Číně schvaluje Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance. "Není to protekcionismus, protože čínské podniky nehrají na stejném hřišti. Mají velkou podporu státu a nemusí se rozhodovat čistě na základě byznysových motivů," vysvětluje. Proto je podle něj evropská obezřetnost namístě.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
