Studentského Oscara získal film české režisérky. Obsadila do něj dva herce a plíseň

Bylo to možná vůbec poprvé, kdy s obsazením filmové role pomáhali vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.

Čerstvá držitelka amerického Oscara za nejlepší studentský snímek Marie Dvořáková si do svého vítězného díla Kdo je kdo v mykologii, oceněného minulý týden, vybrala krajně neobvyklého protagonistu. "Ano, jedná se o skutečnou plíseň," říká v rozhovoru pro HN.

Když v jejím filmu odveze mladý trombonista domů neznámou dívku, která omdlela na večírku, začnou se dít zvláštní věci. Knihovna se hýbe a všechny svazky uvnitř mají název Kdo je kdo v mykologii. Brzy přestanou platit zákony gravitace, po stěnách se rozrůstá plíseň a z hromady po podlaze poházených knih promlouvají hlavy vousatých mykologů.

Je to ideální námět pro uplatnění podobných audiovizuálních hrátek jako v ireálné, dnes už klasické francouzské filmové "laskomině" Delikatesy z roku 1991, kterou spolurežíroval Jean-Pierre Jeunet, autor Amélie z Montmartru.

"Každá vrstva, každý detail je v Delikatesách dokonale propracovaný, ve zvuku i v obraze," říká Dvořáková o velké vizuální inspiraci svého oceněného snímku.

Režisérka si prý umělecky "vzala rovněž to lepší" jak z české FAMU, kterou studovala, tak z newyorské Tisch School of the Arts, kde tímto filmem absolvovala.

Její krátký snímek Kdo je kdo v mykologii má v titulcích uvedené pouhé tři herce. Pocházejí z různých zemí i různých biologických druhů. Vedle Američana Joela Bradyho a Češky Johany Schmidtmajerové "hraje" třetí zásadní roli právě Penicillium vulpinum − tedy plíseň rozrůstající se po stěnách pokoje plného záhad, kde se děj odehrává.

"Zvažovali jsme mnoho způsobů, jak plísně ve filmu ztvárnit, včetně stoptriku a 3D animace. Ale to bylo finančně příliš náročné," přibližuje Dvořáková. "Nakonec jsme se shodli, že bude nejlepší nasnímat časosběry skutečných plísní přímo v Petriho misce. Tyto záběry jsme pak ořízli a digitálně vsadili do záběrů na zdi pokoje. Úskalí tohoto postupu spočívá v tom, že se plísně a jejich růst nedají kontrolovat. Takže musíte být trpěliví," vysvětluje.

Čeští biologové dodali naočkované Petriho misky s nejchoulostivějším "členem" štábu. "Před natáčením mi dali na výběr a mně se nejvíc líbilo Penicillium vulpinum, protože má krásnou strukturu. Ve filmu jsme sice použili i další druhy, ale vulpinum hrálo hlavní roli," poznamenává Dvořáková.

Snímek sice na Oscarech soutěžil v kategorii amerických škol, ale Dvořáková ho natočila v česko-americké koprodukci. "Film jsem napsala spolu se scenáristou a režisérem Micahem Schafferem v New Yorku s vědomím, že budeme točit v Čechách," popisuje produkční pozadí vzniku díla.

I po odstěhování do Spojených států zůstala Dvořáková v kontaktu se svými spolužáky z FAMU. Patří mezi ně také producentka Marta Kuchynková, kterou oslovila. Točilo se v bývalých ateliérech Krátkého filmu na Barrandově, s přispěním českých i amerických grantů.

Zvuk se z velké části vyráběl a mixoval v New Yorku. Hudba amerického skladatele také. Dvořáková má ráda klasické filmové triky, které vznikají přímo před kamerou, s nimi jí pomáhal významný český trikař Boris Masník.

"V Praze jsem sice studovala na katedře dokumentu, ale škola mě podporovala, i když jsem chtěla točit hraná cvičení. Měli jsme tam velkou svobodu, mohli jsme experimentovat," porovnává obě prostředí režisérka, podle níž mají ve Spojených státech neuvěřitelnou pracovní morálku, profesionální přístup a pokoru. "V USA je obrovská konkurence. A pak taky život v New Yorku vás změní," říká.

Dvořáková věří, že se jí a jejím spolupracovníkům začnou díky Oscarovi otevírat další dveře. "Už se tak i děje. Jediný závazek je nepolevit, udržet určitý standard a dělat věci poctivě," říká filmařka, která studentského Oscara získala osmadvacet let poté, co jím byl oceněn snímek Ropáci tehdy začínajícího režiséra Jana Svěráka.

Ten později dosáhl na Oscara také v hlavních kategoriích. Jeho celovečerní Kolja byl před dvaceti lety vyhlášen nejlepším neanglicky mluveným filmem. Dvořáková už rovněž pracuje na celovečerním scénáři. Jedná se prý o jiný příběh, ale ve stylu podobném titulu Kdo je kdo v mykologii. "Opět budeme pracovat s filmovým trikem," přibližuje režisérka.

Česká vášeň pro houbaření se v jejím filmu projevila ve svérázné podobě. A nakonec došlo i na tradičnější houbu. Na premiéře dostala Dvořáková od vědců z Mikrobiologického ústavu krabici, ale dort v ní nebyl. Seděla v ní obří hlíva ústřičná, kterou vypěstovali v laboratoři.