Známý polský novinář Lukasz Warzecha se během letošní dovolené zamiloval do Česka. Kromě učebnice češtiny se v září sháněl po dějinách České republiky v polštině − a ke svému zděšení zjistil, že poslední historická práce v polštině týkající se českých dějin pochází z roku 1966 a ještě je poplatná své době.
Donedávna mohl člověk Warzechu uklidňovat, že v Česku jsme na tom podobně a že kromě socialistických prací jsme ohledně polských dějin odkázaní na překlad knihy Polsko − Dějiny národa ve středu Evropy z pera britského historika Normana Daviese. Ten samozřejmě nezahrnuje odkazy na českou historii ani vzájemné prolínání a střetávání.
Teď už to neplatí. Nakladatelství Lidové noviny v rámci své úspěšné řady Dějiny států právě vydalo novou, dlouho očekávanou původní práci českých a polských badatelů Jiřího Friedla, Tomasze Jurka, Miloše Řezníka a Martina Wihody nazvanou Dějiny Polska.
Středověké kapitoly Tomasze Jurka jsou sice překladem jeho polské práce, ale autoři sami v úvodu přiznávají, že stav české historické vědy o Polsku původní studii o tomto období neumožnil. Na sevřenosti a stavbě knihy to však vidět není.
Příběh polského státu a národa je sám o sobě dost dramatický a zcela nepochybně autoři měli problém dodržet daný rozsah. Už úvodní kapitoly z raných politických dějin ukazují, jak složitý byl vztah ústředního vládce k zemi a jednotlivým vládnoucím klanům i skupinám − což je problém, který se táhne celou polskou historií až dodnes. Opravdu centralizovaný stát se z Polska až ve 20. století snažil udělat meziválečný vůdce Józef Pilsudski. Povedlo se to teprve komunistům.
Polské dějiny nejednoty, převalování mezi Východem a Západem, v podání českých historiků dostávají neromantickou podobu.
Kniha je na rozdíl od díla Normana Daviese psána pro místního čtenáře, takže kromě odkazů na české reálie a paralel jsou v ní vysvětleny také četné mýty panující v českém prostředí − třeba proč je tolik polských šlechticů a proč jich drtivá většina byla chudá. Knížata v neklidných dobách 10. až 12. století potřebovala rytíře pro boj s rozličnými nepřáteli, a to především na chudším východě vznikajícího státu.
Autoři polské dějiny zasazují do evropského kontextu a musí se do velké míry vypořádat i se složitou historií dnešních sousedů, tedy Česka, Litvy, Ukrajiny a Německa. Četné odbočky jsou ústrojné a z knihy do jisté míry vytvářejí dějiny celé střední Evropy, byť po čtenáři stále vyžadují alespoň základní znalost souvislostí.
Pro Poláky je vztah k historii, zejména té moderní, svého druhu modlou, kterou zejména nynější vládnoucí garnitura používá jako nástroj propagandy i politiky. Je v něm prostor pro ideologickou masáž, součástí nového příběhu jsou například spory o podobu různých vznikajících muzeí.
Proto je důležité mít nyní k ruce knihu, jakou je tato. Dnešní debaty odkazují jak na vztah s Německem, tak třeba k Polsko-litevské unii a jejímu politickému systému − šlechtické demokracii − před trojím dělením Polska v 18. století.
Zejména v této části knižních Dějin Polska je dobře vidět, jak se z multietnického a multikonfesionálního státu stával stát národní a katolický. Že si mnoho věcí z tohoto období dnešní polská vládní strana a nacionalisté idealizují, už v beletrii prostřednictvím Knih Jakubových ukázala spisovatelka Olga Tokarczuková.
Pro pochopení dnešního stavu polské společnosti je důležité seznámit se s odlišným vývojem v jednotlivých záborech − německém, ruském a rakouském. V mapách dnešních volebních výsledků a také v hustotě železniční sítě je stále vidět, co komu patřilo a jak místní obyvatelé přemýšlejí. Ekonomicky se rozdíly začaly stírat teprve po vstupu Polska do Evropské unie a mohutných investicích do infrastruktury.
Tomasz Jurek, Martin Wihoda, Jiří Friedl a Miloš Řezník
Dějiny Polska
Nakladatelství Lidové noviny 2017, 692 stran, 599 korun
Ve vztahu k záborovým mocnostem je dále třeba hledat kořeny toho, že Poláci stát jako instituci nepovažují příliš za vlastní a hledají způsoby, kterak jej obejít či jen vyždímat. Už v povstáních 19. století lze rozpoznat vzorce konspirace a odporu, s nimiž se o sto let později v Polsku potýkali nacisté a komunisté.
Dějiny Polska jsou v tomto ohledu zároveň dějinami paralelních společností, odporu a vytváření různých ilegálních struktur. Samo o sobě by to vydalo na další knihu. V tomto tématu ovšem chybí alespoň letmé srovnávání s českými dějinami odporu za německé okupace a socialismu, které by českému čtenáři ukázalo rozměr polského podzemí.
Nicméně zejména v závěru knihy je dobře pojmenováno a popsáno, že Poláci chápou stát a společnost jako svého druhu protiklad, který rozděluje národ na my a oni. Tento pohled a rozdělení přetrvává dosud bez ohledu na to, kdo je u moci.
S tím souvisí i kořeny současného polského nacionalismu, jehož zrod a vývoj kniha zachycuje − dobře, že českým autorem a s jistým odstupem.
Budování státu po roce 1918 a meziválečný vývoj ještě více svádějí ke srovnání s Československem, i když pozice Polska byla dramaticky odlišná. Popis vztahu k sousednímu Německu a SSSR ukazuje, jak Polsko přeceňovalo své síly a chtělo dělat velkou zahraniční politiku na úkor domácího rozvoje, což zase vytváří paralelu s dnešní konzervativní vládou.
Přehledný popis občas nepřehledné předválečné domácí politiky je klíčovou pasáží pro všechny, kdo chtějí porozumět nesčetným odvolávkám současných polských politiků a komentátorů na meziválečnou situaci.
A znovu: Polsko jako oběť mocností, tentokrát po druhé světové válce, není zachyceno emotivně až plačtivě, jak bývá často zvykem v textech psaných Poláky, nýbrž věcně. A správně autoři zdůrazňují, že teprve komunistické Polsko po roce 1945 znamená vytváření národnostně homogenního polského státu, což je pro pochopení dnešního stavu polské společnosti důležité si uvědomit.
Z povahy věci nešlo v poslední kapitole o česko-polských vztazích jít do hloubky. Vydalo by to na samostatnou knihu a snad se jí časem i dočkáme, stejně jako jsme se dočkali opravdu kvalitních původních Dějin Polska.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist