VŠE o... nobelistovi Richardu H. Thalerovi

Richard H. Thaler se tento týden stal 79. nositelem Nobelovy ceny za ekonomii. Tuto cenu získal za svůj přínos ve zkoumání důsledků omezené racionality, sociálních preferencí, nedostatku sebeovládání a následné aplikaci těchto vlastností na rozhodování jednotlivců či výsledky trhů. Behaviorální ekonomie, jedním z jejíchž zakladatelů je právě profesor Thaler, se snaží obohatit klasickou mainstreamovou ekonomii o psychologický realismus.

Thaler rozlišuje mezi tzv. ekony a lidmi. Zdůrazňuje, že ekoni (kteří odpovídají konceptu "homo economicus") nemají kocovinu na Nový rok, nezapomínají na narozeniny manželek a nejsou obézní. Naopak pro lidi je toto chování poměrně běžné. Skuteční lidé v řadě případů nejsou schopni optimální volby.

Profesor tvůrcům hospodářské politiky doporučuje aplikovat myšlenku libertariánského paternalismu. Tímto zdánlivě protichůdným pojmem označuje systém, v němž je zachována svoboda volby, ale současně existuje jistý paternalistický přístup, který se snaží ovlivňovat rozhodnutí požadovaným způsobem. Sám Thaler zdůrazňuje, že architekti výběru mají právo snažit se ovlivnit chování lidí tak, aby "jejich životy byly delší, zdravější a lepší". Behaviorální ekonomové tedy sice kriticky vystupují vůči neoklasické (mainstreamové) ekonomii, její analytický přístup však zcela neodmítají, spíše ho obohacují o nastavení institucionálních podmínek.

Jedním z mnoha příkladů, na kterých Thaler ilustruje svůj koncept liberta­riánského paternalismu, je situace výběru systému sociálního zabezpečení, kde navrhuje pro účastníky přednastavit výchozí fond, který je vybrán pomocí odborníků z dané oblasti. Těm, kteří výchozí fond odmítnou, by byla nabídnuta malá sada smíšených fondů a až v případě odmítnutí i této malé skupiny fondů by se účastníci dostali do úplného seznamu fondů. Tím by byla zaručena plná svoboda volby. Způsobené omezení svobody není podle autora významné. K paternalistickým postrčením by mělo podle laureáta docházet v situacích obtížného výběru, nízké četnosti, v situacích, kdy jsou výběr a důsledky tohoto výběru oddělené v čase, při procesech bez zpětné vazby a v případech výběru, kterým populace nerozumí. Ve všech těchto případech má regulátor "pošťouchnout" ke správnému rozhodnutí. Otázkou však zůstává, zda regulátor skutečně ví, co je pro spotřebitele tím správným rozhodnutím.

Já osobně jsem hrdý na to, že ve chvíli, kdy bude 10. prosince 2017 ve Stockholmu profesor Thaler přebírat Nobelovu cenu, to budou přesně na den dva roky od okamžiku, kdy obdržel na návrh Národohospodářské fakulty VŠE titul doctor oeconomiae honoris causa Vysoké školy ekonomické v Praze. Během jeho pobytu v Praze jsem měl několikrát možnost s ním diskutovat a musím říci, že jde o osobu, která je nejen inteligentní a s níž je každá diskuse mimořádně přínosná, ale je to i osoba charismatická a vtipná. Za celou VŠE tímto panu profesorovi gratulujeme!