Abe je počtvrté premiérem. Silný mandát mu dává šanci na změnu pacifistické ústavy

Krátce před návštěvou amerického prezidenta Donalda Trumpa byl japonským premiérem už počtvrté zvolen Šinzó Abe. V září vyhlásil předčasné volby, aby si nechal potvrdit mandát v době, kdy jeho strana čelila několika skandálům. Jeho vítězná koalice získala v říjnu v dolní parlamentní komoře více než dvoutřetinovou většinu.

Znovuzvolený premiér zároveň do úřadů jmenoval ministry, kteří ve vládě působili před vyhlášením předčasných voleb. V zemi se počítá s tím, že obnovenou vládu vyzve k sestavení mimořádného rozpočtu pro období do 31. března příštího roku s důrazem na péči o děti a zvyšování produktivity.

Třiašedesátiletý Abe se stal poprvé premiérem v roce 2012, jeho volebním programem tehdy bylo posílit ekonomiku a obranu. Na tiskové konferenci krátce po letošních volbách Abe uvedl, že se chce zaměřit na hlavní problémy země: vojenskou hrozbu ze strany Severní Koreje a stárnutí populace.

Ve svém ekonomickém programu nazývaném Abenomics, jehož hlavními součástmi jsou volná měnová politika, zavádění projektů veřejných prací a strukturální reformy, hodlá podle agentury Reuters pokračovat.

Silný mandát v dolní sněmovně a podobně silná většina v komoře horní dávají podle komentátorů Abemu prostor pro revizi japonské pacifistické ústavy, kterou po druhé světové válce spojencům nacistického Německa nadiktovali Američané. I kdyby ústavní změna prošla oběma komorami, musí být schválena i ve veřejném referendu, a Japonci si podle průzkumů změnu ústavy nepřejí.

V souvislosti s hrozbou, kterou pro zemi představuje komunistická Severní Korea, se však v Japonsku dokonce ozývají hlasy, zda by Tokio nemělo začít uvažovat o vlastních jaderných zbraních. Od druhé světové války se Japonsko drží doktríny "neofenzivní obrany" a veřejnost v jediné zemi, která kdy poznala následky jaderného útoku, vlastní jaderné zbraně nepodporuje. To by se však mohlo radikálně změnit, pokud by si v reakci na severokorejskou hrozbu pořídila nukleární arzenál i Jižní Korea.

Soul má obavy, zda se může spolehnout na "jaderný deštník" USA, který dosud chrání americké spojence v Asii. Donald Trump v loňské kampani i po nástupu mezi spojenci vyvolal pochyby, když uvedl, že Japonsko a Jižní Korea by se o sebe možná měly postarat samy.