Německý prezident Steinmeier vzkazuje politickým stranám: Dohodněte se, předčasné volby nic neřeší

Německé politické strany by se na výzvu prezidenta měly ještě jednou pokusit sestavit vládu. Frank-Walter Steinmeier chce, aby se politici dohodli, a odmítá předčasné volby. Ty se podle ústavy mohou konat jedině se souhlasem hlavy státu.

"Sestavit vládu je v demokracii možná tím nejdůležitějším úkolem, který voliči stranám dávají," prohlásil Steinmeier. Politici tak podle něj mají povinnost znovu usednout za jednací stůl. Prezident proto chce v příštích dnech zahájit jednání s představiteli hlavních stran o tom, jestli by vznik nové vládní koalice nebyl přece jen možný.

Steinmeier se vložil do hry poté, co ztroskotala jednání o spojenectví mezi konzervativním blokem CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, liberály z FDP a Zelenými. Koaliční jednání ukončila FDP. Jiná většinová koalice přitom po zářijových spolkových volbách není v Německu možná. Merkelová by sice teoreticky mohla obnovit i dosavadní velkou koalici se sociálními demokraty, ti to ale vyloučili.

Podle odborníků je krach jednání o nové koalici jasnou porážkou kancléřky. "Pro Merkelovou je to katastrofa," napsal týdeník Der Spiegel. Kancléřka teď podle něj "bojuje o své politické přežití".

Podle odborníka na Německo Vladimíra Handla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Německo navzdory snahám prezidenta Steinmeiera míří k předčasným volbám. "FDP staví na tom, že si pro nové volby vytvoří jasný profil, snaží se vymezit vůči hlavním německým stranám," tvrdí Handl. FDP podle něj věří, že v nových volbách posílí. Do následujících koaličních jednání by pak šla silnější.

Podle současných průzkumů by nové volby dopadly podobně jako ty, které se konaly v září. To znamená, že kromě velké koalice křesťanských a sociálních demokratů by jedinou reálnou variantou většinové vlády bylo spojení stejných stran, které se teď nedokázaly domluvit.

Konání předčasných voleb je ale podle německé ústavy velmi složité. Je nutné, aby proběhly dva neúspěšné pokusy o vyslovení důvěry novému kancléři či kancléřce ve Spolkovém sněmu. Při posledním, třetím pokusu se pak kancléřem stává ten politik, který získá nejvíc hlasů ze všech kandidátů, i kdyby to nebyla většina. Poté je na prezidentovi, jestli tomuto kancléři umožní vládnout s menšinovým kabinetem, nebo rozpustí Spolkový sněm a vypíše nové volby.

Další možností je okamžité sestavení menšinové vlády, ale to až dosud všechny strany odmítaly. Ať už zvítězí jakákoliv varianta, Německo nejspíš čekají další měsíce politické nejistoty. A to za situace, kdy Evropská unie jedná o brexitu a taky o tom, jak by se měla po odchodu Británie změnit. Bez plnohodnotné německé vlády ale bude taková dohoda jen těžko možná.

Pokud skutečně dojde na předčasné volby, Merkelová do nich půjde oslabená. Selhání povolebních vyjednávání je podle německých médií i jejím selháním.

Podle Vladimíra Handla ale Merkelová zůstane i pro případné předčasné volby kandidátkou svojí CDU a favoritkou na volební vítězství. Nejspíš by ale dostala ještě méně hlasů než v září. Německá média se shodují, že v předčasných volbách by nejspíš posílila populistická strana Alternativa pro Německo (AfD). Té hraje krach koaličních jednání do karet. Tvrdí, že tradiční strany se nejsou schopny v zájmu Německa domluvit a je třeba je nahradit jinými.