Čeští vědci z pražského Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci se švýcarskými kolegy vylepšili mikroskopickou metodu, před třemi lety oceněnou Nobelovou cenou.
"Tyto etablované metody jsou dobré, jen mají některá slabá místa. My ukazujeme řešení," vysvětluje vedoucí výzkumu Marek Cebecauer.
Novinka by mohla pomoci při dalším výzkumu imunitního systému či původu neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba.
Kdyby někdo chtěl vědět, kolik žije na vzdáleném ostrově nebo jiném těžce přístupném místě lidí, a všichni by měli baterku, mohl by je spočítat podle záblesků. Na podobném principu funguje nová zobrazovací metoda, kterou vyvinul tým českých a švýcarských vědců.
Pomoci by mohla při dalším výzkumu imunitního systému či původu neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení