VŠE o... předsevzetích

Leden, měsíc Januse, římského boha dvou tváří, je měsícem přechodu. Přechod do nového roku je kromě vyššího prodeje šumivého alkoholu a skupinové veselice často doprovázen nejrůznějšími předsevzetími (v USA si zhruba 60 procent obyvatel dává novoroční předsevzetí, dodrží je ale jen 8−20 procent osob). Mezi nejčastější patří se 40 procenty zdravější životní styl, s 20 procenty pak následují sebezdokonalování a zlepšení kvality života sobě i druhým.

Proč se nedokážeme předsevzetím vyhnout, když existuje malá pravděpodobnost, že je dokážeme splnit? Podle psychologů a behaviorálních ekonomů, jakými jsou například nobelisté Thomas Schelling nebo nejnověji Richard Thaler, držitel čestného doktorátu VŠE, je důvodem několik obecných faktorů v lidském chování. Je to přehnaná sebedůvěra týkající se sebekontroly a budoucí efektivnosti chování, nesprávné odhady pravděpodobnosti budoucích jevů, tendence přesouvat negativní situace do budoucna a ty příjemné do současnosti či vliv zvyků a pravidel chování. Tyto přirozené vlastnosti lidské mysli vedou k rozdílnému mechanismu krátkodobého chování a dlouhodobého plánování, podporují odsouvání nepříjemných situací a opakovanou prokrastinaci.

Psychologové a nověji i behaviorální ekonomové doporučují pro splnění předsevzetí konkrétní, jednoduché, dosažitelné a s někým sdílené cíle. A jaké postupy vedou k dosažení předsevzetí? Zaprvé je třeba nezatěžovat mozek cíli vyžadujícími trvalou sebekontrolu, která omezuje schopnost nepodlehnout pokušení. Vhodnější je jasně ohraničená a krátkodobá zátěž sebekontroly, jako je třeba krátké cvičení (na rozdíl od v podstatě trvalé diety).

Zadruhé je nutné podporovat vytváření nových návyků. Studie například ukázaly, že pokud se studentům platilo za pravidelné cvičení, i po ukončení experimentu významně častěji cvičili.

Zatřetí je užitečné zavedení pravidel chování, která omezují možnost chybně se rozhodnout. Ostatně již Odysseus se nechal přivázat ohlušenými námořníky ke stožáru, aby nemohl provést špatnou volbu. Proto se firmy snaží omezovat přístup zaměstnanců v práci k nezdravému jídlu, školy omezují čas, který žáci mohou trávit na sociálních sítích nebo hubnoucí nakupují v předstihu a sytí. I vlády mohou zavést pravidla, která podporují dosažení dlouhodobých cílů jednotlivců. Typické je plošné přednastavení větších úspor do penzijních schémat, přičemž parametry tvorby úspor si lidé mohou následně měnit.

Čtvrtým postupem podporujícím splnění předsevzetí jsou "smlouvy", které uzavřu sám se sebou s pomocí třetí strany. Je v nich definován cíl a pokuta, o kterou přijdu, když cíl nesplním. Ideální je, pokud je částka poukázána na mně nepříjemný účel, aby byla pokuta ještě citelnější. Její výše se musí v dalším kroku zvýšit, pokud cíl nebyl splněn.

Je také důležité spojit plnění předsevzetí s pozitivními pocity (cvičení s hudbou či filmem, studium jazyka na dovolené, práce na složitém úkolu s příjemnými přáteli), protože, jak ví již Bible, je třeba "… s radostí setrvat u svých předsevzetí".