Macron a Mayová na brexitové tapiserii

Naznačovat Britům, že kdyby zařadili brexitovou zpátečku, budou jistě všemi na starém kontinentu přivítáni zpět do Evropské unie, je jistě milé, přátelské a zdvořilé. A je dobře, že to teď kdekdo říká, naposledy francouzský prezident Emmanuel Macron včera, když přijel na návštěvu za premiérkou Theresou Mayovou. Dává se tím najevo, že se dosud nestalo nic tak fatálního či zlého, aby na vše nemohlo být rázem zapomenuto. Leč každý, kdo se zajímá o britskou politiku, ví, že je ta zpátečka spíš z říše politických snů. Referendum o vystoupení z EU, konané v červnu 2016, dopadlo jednoznačně. Bylo by navýsost trapné snažit se nějakou fintou z toho vyvléknout, či dokonce uspořádat referendum nové. Bylo by to výsměchem demokracii.

Celá myšlenka ovšem zarámovala včerejší Macronovo setkání s Mayovou, při němž se jen málokdo vracel k nepříjemné realitě − tedy k tomu, že se rozvodové rozhovory táhnou a stále chybí shoda na spoustě věcí, například ohledně práv evropských občanů žijících trvale na britských ostrovech. Macron a Mayová to pohodlně nechali na vyjednávačích a soustředili se na předem dojednané věci zejména ohledně přístavu Calais, kam míří mnozí Afričané poté, co se přeplaví přes Středozemní moře. Odtud chtějí do Británie, s níž spojují své sny.