Drahošovi ublížila plachost v debatách a nedostatek emocí, říkají jeho podporovatelé. Neúspěšný kandidát možná zamíří do Senátu

Pro neúspěšného prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše dneškem začíná život běžného penzisty. Doposud ho nepoznal, protože hned po odchodu z postu předsedy Akademie věd loni v březnu se pustil do předvolební kampaně. Nyní už bude bez ochranky, v diáři přibude spousta volného místa a pozornost příznivců se bude pomalu vytrácet, byť jistě nějaká potrvá. Mnozí ale budou čekat, jak naplní sliby, které od něj během víkendu několikrát slyšeli: "Nezvítězili jsme, ale neprohráli jsme. Ta energie nezmizí, zůstane." Mimochodem, ve volbách mu dalo hlas více než 2,7 milionu voličů.

Mezi novináři nechtěl být ohledně své budoucnosti konkrétnější, ale když si povídal s přáteli, bylo jasné, jak by se získanou přízní lidí mohl naložit. "Podpora občanů se musí využít co nejdříve, navíc je ohrožena existence Senátu," říkal Drahoš u stolu, kde seděl se šéfem kanceláře svého volebního týmu Pavlem Kolářem. Později v rozhovoru pro HN potvrdil, že o horní parlamentní komoře skutečně vážně uvažuje. "Víme všichni, jak se někteří politici dívají na Senát, který stále považuji za pojistku demokracie. V Senátu jsou potřeba rozumní lidé, které veřejnost zná," vysvětloval bývalý předseda Akademie věd.

Jenže i on musí vědět, že je obrovský rozdíl mezi tím ovlivňovat dění z Hradu než být jen jedním z 81 senátorů. Navíc nikdo neví, kolik "energie" přetrvá do podzimu, kdy budou v některých obvodech senátní volby, a zda se mu podaří vyhrát. I proto se hned po jeho prohře velmi debatovalo o tom, jaké jsou její hlavní příčiny a co měl on a jeho štáb udělat jinak.

"Vždycky se dá něco udělat líp," odpovídal například Petr Studenovský, který měl v Drahošově týmu důležitou roli − připravoval ho na debaty, jež mohly řadu voličů ovlivnit. Studenovský připustil, že první debata na Primě se Drahošovi nevyvedla tak dobře, jak si představovali. "Na výsledku se podepsala plachost jeho vystupování," míní Studenovský s tím, že možná on sám udělal chybu, když Drahošovi dostatečně nevysvětlil, jak se chovat v tak rušné televizní debatě. "Když diskutujete v prostředí, jaké bylo na Primě, tak nestačí zvednout ruku a plaše se přihlásit o slovo," přiznal Studenovský.

Zásadní význam debaty na Primě připomněl také sociolog Daniel Prokop z agentury Median, která se během prvního a druhého kola voleb několikrát ptala lidí, koho chtějí volit. A podle tohoto průzkumu také prezident získal rozhodující náskok v týdnu před druhým kolem voleb.

"Zeman vystupoval agresivněji v debatě na Primě, kde své lidi potřeboval mobilizovat proti Drahošovi. V ostatních televizních debatách zvolil státnickou pózu, aby neztrácel a nemobilizoval proti sobě. Myslím, že debaty Zeman zvládl využít lépe," míní Prokop, podle kterého již Drahoš neměl jezdit do regionů, kam se přesto vydal. "Na kontaktní kampaň bylo už pozdě, ta se musí dělat hodně dlouho, pak se šíří i šeptandou," tvrdí Prokop.

V bezprostředním okolí Jiřího Drahoše bylo slyšet ještě jedno slovo − emoce. Některým voličům mohlo vadit, že bývalý šéf Akademie věd působil odtažitě. "Nevím, jak bych to popsal, ale chybělo mu trochu víc srdečnosti a dětskosti, možná něco v tomto smyslu. Kdyby to měl, byla by to výhoda," říkal ve volebním štábu mecenáš a podnikatel Karel Janeček. Podobně mluvil na stejném místě jeden z Drahošových někdejších blízkých spolupracovníků z akademické půdy, který si ale nepřál být jmenován. "Marně jsem mu psal, aby v závěrečných debatách byl srdečnější a častěji v očním kontaktu s kamerou," říkal tento vědec a postěžoval si, že bylo velmi těžké se k Drahošovi v poslední době dostat. "Obklopil se lidmi, kteří zastávali spíše pravicové městské názory, jenže on měl cílit v závěru na středolevé voliče, na něž se zaměřil Zeman," míní.