Útrpný pohled zvenčí na českou rozervanost

Zhruba takto to viděl svět: ve volbě mezi Východem a Západem se Češi těsně, ale přece rozhodli pro první variantu, byť mají mnozí z nich ještě živé zkušenosti se sovětskou okupací. Dali přednost obhroublému nacionalistickému populistovi, jehož trápí chatrné zdraví a jenž zjevně funguje jako loutka v rukou svého takřka mafiánského okolí. Nic z toho nakonec nevadilo. Jeho žoviální komunikační styl, doprovozený strašením před imaginárním nájezdem migrantů, na triumf stačil.

Světové reakce na výsledek prezidentských voleb tedy nejsou obsahově vlastně o moc odlišné od některých, které zaznívají z poraženého tábora v Česku. Jejich pointou ale je, že český národ svádí sám se sebou zásadní boj, v němž ovšem už od smrti Václava Havla vítězí rohovníci nesnášenlivosti.