Podíl vysokoškoláků vycházejících ze škol se v Česku stále rychle zvyšuje. Ve věkové skupině od 25 do 34 let jsme v roce 2016 měli téměř třetinu vysokoškoláků, čímž jsme předběhli třeba Německo nebo Itálii. Ovšem dokonce i ve srovnání s většinou vyspělých zemí, které zatím mají celkový počet vysokoškoláků vyšší, drží Česko jeden primát. Má mezi nimi jeden z nejvyšších podílů magistrů/inženýrů na světě. Pětina (20,5 %) věkové skupiny mezi 25 a 34 lety u nás už získala magisterský diplom a řada z nich navíc stále ještě studuje. Převyšuje to stejný ukazatel v zemích, jako jsou Německo (14,4 %), Francie (17,3 %), Velká Británie (14,4 %) či Finsko (14,1 %), ale dokonce i v USA (11,6 %).
Vysoký podíl magistrů v populaci není ukazatelem vyspělosti dané země. Naopak: Česká republika, Polsko, Portugalsko či Slovensko nepatří mezi ekonomicky nejvýkonnější země s vysokou konkurenceschopností. Většina vyspělých zemí postavila expanzi vysokého školství především na kratších a praktičtěji zaměřených programech studia, ať už jde o profesní bakalářské či tzv. krátké (většinou dvouleté) vysokoškolské studium. Vedly je k tomu dva základní argumenty.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
