Kurdové jsou největším národem na světě bez vlastního státu.
V Turecku čelí útlaku zejména ve chvíli, kdy dají najevo, že hodlají pečovat o svou identitu. V Sýrii bojují o holé přežití tím, že coby pěší armáda Západu nasazují svoje životy ve válce proti různým islamistickým partám, především proti hrdlořezům z Islámského státu. V šíitském Íránu jsou trpěni a přehlíženi, vždyť jsou sunnité.
Ještě nejlépe jsou na tom dnes v Iráku, tedy v jeho severní části, které se zjednodušeně říká irácký Kurdistán. Jenže nebylo tomu tak vždy. Za pár týdnů, 16. března, si svět připomene třicáté výročí od chvíle, kdy ve městě Halabdža zahynulo při plynovém útoku až pět tisíc Kurdů. Tehdejší irácký vládce Saddám Husajn se je tímto genocidním způsobem rozhodl potrestat za to, že jejich milice zvané pešmerga bojovaly v probíhající irácko-íránské válce na straně Teheránu. Halabdža zůstává největším chemickým útokem na civilisty v dějinách naší planety.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
