Jste na nás krátcí. Podívejte, co si můžeme dovolit

Zkuste si to říct několikrát za sebou. V centru anglického Salisbury se někdo během poklidného nedělního odpoledne pokusil jiného člověka zabít zbraní hromadného ničení. Ani nožem, ani sekyrou, nýbrž nervově paralytickou látkou. Podle důvěryhodných zdrojů látkou velmi vzácnou, kterou si doma v umyvadle opravdu nenamícháte.

Ne, skutečně nešlo o vyvrcholení sousedské rozmíšky. Jak vzhledem k použité zbrani, tak s přihlédnutím k tomu, že oběť byla dvojitým agentem a někdejším plukovníkem ruské vojenské rozvědky GRU.

Samozřejmě nevíme, že to bylo tak, jak si skoro všichni myslíme, že bylo. Je mi nevolno z myšlenkové konstrukce, že nařídím provedení vraždy na bývalém zrádném agentovi a provedu to způsobem, který ukáže na moje pachatelství, protože jsem relativně nedávno stejnou "prasárnu" s použitím prudce toxické látky už udělal.

Hlavně to dělám s vědomím toho, že použiju zbraň hromadného ničení v centru západoevropského města a že mi to stejně zase nejspíš projde, protože "oni", dosaďte Západ, Britové, tzv. mezinárodní společenství, na mě stejně nemohou…