Když Facebook rostl a dobýval nová území, chlubil se tím, že pomáhá budovat demokracii. Pozitivní roli měl Facebook hrát v latinskoamerických zemích nebo v průběhu arabského jara. Nyní je zřejmé, že Facebook může stejně dobře sloužit jako nástroj k boření demokracie. Negativní vliv sociálních sítí na demokracii je silnější než jeho pozitivní vlastnosti.

Facebook na konci ledna přiznal, že nedokáže zaručit pozitivní vliv na demokratické procesy. Facebook i Twitter ale ovlivňují společnost stále více. Není to tím, že by se změnily principy sociálních sítí, změnilo se ale složení jejich uživatelů.

Facebook byl ve svých počátcích platformou, kde převažovali vzdělanější lidé. Díky tomu se více projevovaly pozitivní efekty so­ciálních sítí jako "zesilovače" názorů. Nyní má Facebook "skoro každý". Alespoň jednou za měsíc se k nejúspěšnější sociální síti připojí více než dvě miliardy lidí. A uživatele s průměrnou nebo podprůměrnou inteligencí, kterých je většina, je snazší ovlivnit. Stačí schopný marketingový tým.

Facebook, Twitter i další sítě vyšetřují, jak moc jejich prostřednictvím ruská propaganda ovlivňovala americké volby. Služba Reddit například zjistila, že ruskou propagandu nešíří přímo "ruští agenti", ale malá část uživatelů, která věří nepravdivým zprávám. Vědci z vysoké školy MIT zjistili, že lži, smyšlenky a konspirační teorie mají ve srovnání s reálnými zprávami o 70 procent vyšší šanci na to, že je někdo bude sdílet. Nejvíce se tento negativní trend projevuje u politických zpráv, zpráv o terorismu nebo přírodních katastrofách a vědeckých objevech − tedy tam, kde je objektivita a ověřování informací nejdůležitější.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se