Kniha je nejistá, ale krásná investice. Sbírka mincí nebo literárních děl přináší především radost

V 1. Podzemním antikvariátu v Praze je fotogenický nepořádek. Všude se válejí knihy a na zdech visí grafiky. Nadšený sběratel má z čeho vybírat. Mezi doslova tisíci knih sedí majitel Michal Hulla. Za více než 20 let mu prošla pod rukama spousta cenných knih. Přesto si zachovává střízlivý nadhled. "Investice do umění je vysoce riziková a poměrně špatně likvidní. Jestliže investujete do umění, knihy z toho nevyjímaje, musíte to mít rád," popisuje a dodává, že akcie nějaké perspektivní firmy se budou pravděpodobně zhodnocovat mnohem rychleji.

Vášeň pro knihy musí být ještě o dost větší než třeba nadšení pro výtvarné umění. Na rozdíl od obrazu Emila Filly nebo třeba grafiky Jana Zrzavého si většinou ani té nejcennější knihy ve vaší knihovně návštěva nevšimne. Bibliofily (knihomily) ale většinou nemotivuje touha po penězích, mnohem podstatnější je samotná radost z toho, že vzácný kousek doma mají.

Cenné jsou knihy výtvarníků

Pokud se člověk rozhodne investovat své peníze a čas do knihovny, která bude mít v budoucnu cenu, pak je dobré vsadit na jména známých výtvarníků. "Já bych doporučil bibliofilie staršího vydání, tedy před rokem 1990. To znamená krásná kniha, která je vydaná v nízkém nákladu na hezkém papíře a je většinou ilustrovaná výtvarníkem. Když jde o 50 výtisků, tak je to raritní záležitost, kterou potkáte jednou za život. To je takový limit. Pokud vyjde v 50 výtiscích, tak ji berte, nebo ji už dost pravděpodobně nikdy neuvidíte," popisuje Hulla.

Kniha je nejistá, ale krásná investice

Z autorů jsou oceňovaní umělci například Kamil Lhoták, Josef Čapek, Václav Špála nebo Miroslav Tichý. První vydání knihy Erotická revue, jež vyšla v nákladu 30 kusů a do které přispěli například Jindřich Štyrský nebo Toyen, se v Londýně před čtyřmi lety vydražilo za v přepočtu 734 tisíc korun.

Nově vydané bibliofilie mohou mít v budoucnu také vysokou cenu, u žijícího výtvarníka je koupě ale mnohdy sázka do loterie. Mladí výtvarníci navíc nemají na vydání bibliofilií prostředky.

I v knihovnách plných literárních děl se najdou vzácné kusy. Jak popisuje nadšený sběratel a znalec knih Jiří Podzimek, během let lidé na knihy rozlijí kávu, rozverné dítě vytrhne stránku nebo ji její majitel špatně skladuje a každých deset let tak z počtu výtisků zhruba deset procent kusů zmizí, a cena i proto roste.

Cena původního vydání Abecedy od Vítězslava Nezvala s fotkami tanečnice Milči Mayerové se vyšplhala v minulosti na více než deset tisíc korun. Za surrealistickou poezii s ilustracemi od Toyen či Štyrského v dobrém stavu zaplatíte i několik tisíc. Pokud tedy máte knihovnu plnou podobných děl, má už slušnou cenu. Kromě knih, do kterých přispěli známí výtvarníci, má investiční potenciál třeba první vydání světoznámé knihy R.U.R. od Karla Čapka. "Je to ikonická kniha. Před 25 lety stálo R.U.R. zhruba 1500 korun. Momentálně je u nás k dostání i s podpisem za 120 tisíc," vypráví Hulla. Taková kniha si svou hodnotu v budoucnu pravděpodobně minimálně uchová.

Mince se dají rychle prodat

Mezi nadšence většinou patří také sběratelé mincí, jejich sbírka nebývá na prodej, přestože bývá cenná a může být i dobrou dlouhodobou investicí. Když člověk nakoupí moudře a nechá si poradit, postupně se cena mincí zhodnocuje. Sbírka může v případě, že její majitel třeba onemocní a nemůže splácet hypotéku, fungovat i jako okamžitá záchrana. Mince jsou poměrně likvidní a dají se rychle prodat. "Pokud si někdo chce koupit takzvané investiční mince ve váze troyské unce nebo zlomků unce, pak je nutné sledovat pouze aktuální světovou cenu zlata a stříbra a kupovat u seriózního obchodníka. Takovéto mince pak není problém zase kdykoliv prodat. Cena se pohybuje při nákupu i prodeji vždy pár procent nad a pod cenou drahého kovu. Rozhodně bych nedoporučoval kupovat takzvané investiční mince a medaile, které se tak jenom tváří. Mají atraktivní zpracování a téma a prodejní cena je 50 až 100 procent nad cenou kovu. To je spíš past na peníze než investice," vysvětluje Roman Veselý z Aurea Numismatika Praha.

Veselý doporučuje nakupovat starší mince vydávané koncem 19. a začátkem 20. století pro oběh. "Jejich likvidita je v případě prodeje vysoká. Pro příklad uvádím rakousko-uherské desetikoruny a dvacetikoruny, čtyř- a osmizlatníky, švýcarské, francouzské, italské, nizozemské, španělské, anglické, turecké, americké, mexické a další mince," doporučuje.

Přestože pro většinu sběratelů je jejich sbírka skoro až posvátná a své mince neprodávají, jsou chvíle, kdy se prodej vyplatí. "Obecně lze říci, že v momentě, kdy dochází k nějakému výraznému vzestupu na trhu, nebo když dostanu na konkrétní minci vysokou nabídku. Jako příklad mohu uvést v současné době svatováclavské dukáty, kde se ceny za posledních zhruba 10 let zvýšily pěti- až desetinásobně, zde doporučuji prodej již delší dobu," vysvětluje Veselý.