Souhrnná data o inflaci nemusí ve skutečnosti dávat přesný obrázek o tom, jak se mění koupěschopnost obyvatelstva.
Služby a potraviny, které jsou obvykle pro spotřebitele nejdůležitější, totiž zpravidla podražují vyšším tempem, než jakého dosahuje inflace.
Lidé by se tak neměli spokojit s tím, že růst jejich mezd nebo výnosy jejich investic překonávají inflaci, ale měli by chtít víc.
Tempo růstu cen bylo v posledních letech na minimech nejen v Česku, ale také v okolních zemích Evropy a v Americe. Téměř nulový růst cen spojený s rychlým zvyšováním úrovně HDP a mezd značně zvyšuje koupěschopnost obyvatelstva. Vyšší spotřeba pak vytváří poptávkovou inflaci, což bylo vidět na loňských datech. Inflace se v Česku oproti roku 2016 více než ztrojnásobila na 2,5 procenta.
Mzdy však rostly výrazně rychleji, a to o sedm procent, čímž se celková koupěschopnost obyvatelstva dále zvyšovala. Vliv vysoké spotřeby domácností by se tak měl projevit na růstu cen i v tomto a následujícím roce.
Zbývá vám ještě 80 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení