Karvinské sídliště s optimistickým názvem Nové Město má dvě rozdílné a ostře oddělené tváře. Za kovovou bránu a drátěný, skoro dva metry vysoký plot se do čistých, úhledných vnitrobloků několika domů dostanou jen jejich nájemníci s čipy. Vně, na neuklizených prostranstvích s posprejovanými, oprýskanými domy, zůstávají ostatní obyvatelé sídliště, postaveného v padesátých letech. Velká část z nich jsou Romové. Čtyřiatřicetiletý Jan Daniš, který posledních 12 let pracuje v podniku v nedalekém Bohumíně, je jedním z nich. Ze čtvrti, na jejíž základní kámen poklepal v roce 1946 samotný Klement Gottwald, by nejraději co nejdříve odešel.

"Je to tady hrozné, nepořádek, často hluk, s chutí bychom se přestěhovali jinam," říká otec tří dětí a znechuceně ukazuje například na zbytky rozbitého nábytku ležící pod jedním z oken. "Roky se tady žít dalo, ale pak sem přišli noví lidé ze Slovenska, další z nedaleké ubytovny a vše se změnilo k horšímu."

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 159 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
Máte již předplatné?
Přihlásit se