V době chytrých televizí, termostatů či celých domácností a měst jsou kladeny vysoké nároky i na "inteligenci" žárovek a lamp. Nedávno se o tom přesvědčili návštěvníci veletrhu Light + Building zaměřeného na budovy a osvětlení ve Frankfurtu nad Mohanem. Tradiční dodavatelé osvětlení se zde prezentovali spíše jako IT firmy ­nabízející propojené systémy internetu věcí (IoT − internet of things).

"Společnosti působící ve výrobě svítidel se nezadržitelně posouvají od výroby komponentů do oblastí prodeje komplexních produktů a služeb, primárně inteligentní správy osvětlení," popisuje své dojmy z veletrhu Ján Masaryk, zakladatel IoT Bratislava a slovenské společnosti Makers specializující se na internet věcí.

Čím více dat, tím lépe

"Inteligence" přístrojů je závislá na množství dat, která mají k dispozici. S nástupem internetu věcí už jednotlivá zařízení nejsou od sebe izolována, nýbrž jsou propojena v síti a sdílejí získané informace ze svého okolí. Tato data pak počítače vyhodnocují a upravují na jejich základě fungování jednotlivých zařízení. U chytrých systémů přitom vždy platí: čím více dat, tím lépe. I proto jsou lampy a lustry výhodnou infrastrukturou pro různé senzory a vysílače. "Jednoznačně můžeme vnímat největší přínos využití osvětlení jako základní infrastrukturní vrstvy pro IoT řešení. Světlo je skoro všude a má stálý přívod elektrické energie," vysvětluje Masaryk.

Ve Frankfurtu bylo možné rozlišit dva přístupy k chytrému osvětlení. Jedním je v zásadě jednoduché dálkové ovládání, druhým pak složitější operace, které přístroje vykonávají do značné míry samostatně. "Pro nastavení intenzity osvětlení se dá začít například využitím dat o počasí a ze senzorů měřících svítivost. Poté lze přidat nastavování profilů svícení podle dat z minulosti a nakonec je možné osvětlení propojovat s ostatními prvky," popisuje Ján Masaryk.

Komplexní řešení a ovládání pomocí jedné aplikace

Velcí dodavatelé osvětlení a technologické firmy hledají své uplatnění jako dodavatelé komplexních IoT platforem. "Ty jsou srdcem IoT řešení, kde se sbírají a vyhodnocují data, řídí přístroje a případně vytváří model reálného světa," vysvětluje Masaryk.

Philips na veletrhu představil svůj systém InterAct. Díky němu slibuje firma úsporu až 80 procent energie budov. Kromě sběru a vyhodnocování dat v rámci snižování energetické náročnosti umožní InterAct také ovládání světel přes mobilní aplikaci či rezervaci zasedací místnosti na určitý čas nebo zjištění, kde se nachází kolegové. Komplexní řešení pro chytré budovy předvedla na veletrhu i technologická společnost ABB. Její systém ABB Ability je taktéž založen na sběru dat a centralizaci ovládání v jednoduchých mobilních aplikacích. Uživatelům umožní řídit vytápění, okenní rolety a žaluzie a v neposlední řadě osvětlení. ABB také založila spolu s firmami Bosch a Cisco projekt mozaiq, který by měl výrobce chytrých technologií IoT sdružovat. Chce tím dosáhnout toho, aby v domácnostech jednotlivé přístroje a spotřebiče spolupracovaly, i když každý běží na jiném softwaru. "Lidé, kteří v chytrých domácnostech žijí, nechtějí při používání propojených zařízení řešit jejich technickou kompatibilitu," říká Mike Mustapha z ABB. Komplexní IoT systémy představily ve Frankfurtu Siemens či Bosch.

Do oblasti komplexních systémů se pustila také slovenská společnost OMS Lighting. Do ní v loňském roce vstoupil investor Ivan Kmotrík, který firmě pomohl ve složitém období. OMS ve Frankfurtu představila tři balíčky inteligentních systémů − CitySys, WorkSys a ShopSys, které se zaměřují na města, průmysl a obchody. V těchto systémech firma pracuje s konceptem zabudování síťových modulů do veřejného či kancelářského osvětlení. V obchodech firma používá také kamerový systém, který umí rozeznat obličej a odhadnout věk zákazníků nebo analyzovat tvorbu front u pokladen.

Český Modus sází na propojování svítidel

I největší český výrobce svítidel Modus se pouští do internetu věcí. Na veletrhu představil systém MoWi, který má bezdrátově propojovat jednotlivá svítidla pomocí technologie Bluetooth. MoWi umožní přizpůsobit svícení podle potřeby přes mobilní aplikaci. Kromě toho nový systém od Modusu zahrnuje také inteligentní senzory, které světlo ztlumují a zesilují v reakci na pohyb či změnu denní doby. "V praxi je to ideální pro velké kanceláře, kde svítidlo nad pracovníkem svítí na sto procent a ty v nejbližším okolí například na 30 procent. A když si jde zaměstnanec pro kafe, tak se postupně rozsvěcují svítidla po cestě," říká Jan Kavka z Modusu.

Podle průzkumu firmy Frost & Sullivan má globální trh s technologiemi chytrého bydlení vzrůst do roku 2020 na 730 miliard dolarů zhruba z 250 miliard v roce 2012. Téměř třetinu z toho má představovat chytré bydlení. Evropský trh by sám měl generovat růst o více než padesát procent ročně. "Očekává se, že současný rostoucí trend potrvá i v následujících letech," říká Mike Mustapha ze společnosti ABB.

Smart řešení už zavádí evropská i česká města. "Inteligentní" přístroje se postupně zabydlují i v chytrých domovech. Překážkou masovějšího rozšíření byla doposud cena, ale to by se mohlo brzy změnit. "Ve smart bydlení je cítit velký přetlak řešení a služeb, očekávám proto v této oblasti snižování cen," říká Ján Masaryk.