Málo využívaný chátrající průmyslový areál v Chomutově se brzy promění k nepoznání. V místech, kde se za minulého režimu vyráběly betonové panely, plánuje developer Panattoni postavit moderní výrobní haly. "Celková investice dosáhne zhruba půl miliardy korun," vyčísluje v rozhovoru s HN Pavel Sovička, ředitel Panattoni.

Pro severočeské město to představuje jednu z největších investic. Ani v rámci Česka nevzniká tolik výrobních hal o podobné velikosti − plánovaná výstavba nabídne k pronájmu 30 tisíc metrů čtverečních. Stejný developer v tuzemsku postavil i větší budovy, například pro společnosti Amazon a Tchibo, ale to jsou sklady.

V plánované hale pro lehkou výrobu se skladovým zázemím by mohlo pracovat až 500 lidí, Panattoni je už v kontaktu s možnými nájemci. Ti se ale smluvně zavážou investovat nejdříve v momentě, kdy developer získá pro svůj záměr povolení ke stavbě.

"Letos bychom chtěli mít územní rozhodnutí, do konce tohoto roku bychom mohli začít se sanací a demolicí," říká Sovička a dodává, že provoz v hale by mohl být zahájen v druhé polovině příštího roku. "Rádi bychom tu viděli výrobu s vysokou přidanou hodnotou," dodává. Tedy žádné "montovny", ale firmy, které by tam své produkty i vyvíjely.

Brownfieldy jsou rizikové, ale jsou zasíťované

Část areálu je kontaminovaná, hlavně ropnými produkty, azbestu je podle Sovičky na území minimum. "Za ekologické prověrky dáme řádově miliony korun. Je to riziko, které řada našich konkurentů nechce nést," říká Sovička a naráží na to, že náklady na vyčištění pozemků mohou investorům nečekaně udělat čáru přes rozpočet. Sanace se mohou vyšplhat i na desítky milionů korun. Některé brownfieldy (jak jsou nazývány nevyužívané průmyslové areály) zůstávají stále brownfieldy jen proto, že jejich vlastníci mají přehnané představy o jejich prodejní ceně.

Tyto areály ale mají i své výhody − bývají napojeny na infrastrukturu a jejich revitalizace nevede k zabírání orné půdy, za které sklízejí developeři kritiku. Pozemky Panattoni v Chomutově sousedí s jinými průmyslovými zónami, a investor tak považuje plánovanou zástavbu za nekonfliktní. Naopak pro sousedící závody to znamená zvelebení okolí.

V tuzemsku má Panattoni za sebou první projekty revitalizace brownfieldů v Týništi nad Orlicí nebo v Chebu. Příští měsíc developer začne s demolicí na území v Ostrově nad Ohří, jenž je pětkrát větší než areál v Chomutově. Ve spolupráci s firmou Accolade dále Panattoni připravuje obrovský projekt přeměny chebských strojíren. "Brownfieldy se pro nás stanou zásadním tématem," míní Sovička.

V západních a severních Čechách plánuje Panattoni postupně přetvářet "statisíce metrů čtverečních brownfieldů". Čerpat prý může ze zkušeností mateřské skupiny Panattoni z USA, jež vykupovala továrny mj. od automobilky General Motors.

Zahraniční firmy mají o severozápadní Čechy zájem. Rekordně nízká nezaměstnanost prý investory neodradí, podstatné je, že v Česku pracuje v průmyslu asi desetina populace. Nově příchozí firmy jsou podle Sovičky ochotné zaměstnance přeplatit. Polsku se v posledních letech daří přetahovat více investorů, nedostatek zaměstnanců pomáhá řešit i bezvízový styk s Ukrajinou.

Podkrušnohoří má podle manažera velký potenciál. Výhodou bývalé chomutovské betonárky je napojení na hlavní komunikaci, jež vede na D7 − nákladní auta tak nemusí jezdit přes město. Zároveň je areál na konečné trolejbusu. Zastávka je zchátralá a developer ji po dohodě s městem plánuje opravit. Zaměstnanci by pak do průmyslové zóny měli jezdit hlavně hromadnou dopravou.

Nájmy tlačí vzhůru konzum i růst cen

Brownfield má Panattoni i v Praze, kde v Dolních Měcholupech připravuje přestavbu Kovošrotu. Investiční záměr asi za miliardu korun už má kladné stanovisko EIA (posouzení vlivů na životní prostředí). Developer by do 13hektarového areálu rád nalákal firmy typu Bosch či Siemens, které chtějí zůstat ve městě kvůli velkému počtu vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. "Sázíme na to, že by se území mohlo přetvořit na high-tech vývojové centrum, protože to Praha nemá kde nabídnout," plánuje Sovička.

Postavit na místě sklad by podle něj nedávalo ekonomický smysl. Příjem z nájemného musí být vyšší, než kolik platí logistici, aby developerovi splatil vedle investice do pozemků a stavby i náklady na sanaci kontaminovaného území.

Nájemné v posledních měsících rostlo v souvislosti s dražšími stavebními náklady a tento trend bude podle Sovičky pokračovat. U D1 v blízkosti Prahy pomalu došly pozemky, na nichž lze stavět. Přitom poptávka po halách je silná, stimulují ji i útraty domácností za nákupy on-line. "Zásadní akcelerace nájmů v oblasti Prahy nastane příští rok a bude záležet na tom, jestli ekonomika pojede dál. Pokud ano, tak si myslím, že nájemné v průmyslových prostorách v oblasti Prahy příští rok stoupne o 10−15 procent," odhaduje Sovička.

Panattoni je dva roky po sobě nejaktivnějším průmyslovým developerem v Česku. Loni firma v tuzemsku postavila nové výrobní a logistické haly s celkovou rozlohou 146 tisíc m², což odpovídá 23 procentům z celého trhu. Vzniklo v nich tisíc pracovních míst.