Klíčem k úspěchu je spojení architektury a potřeb klientů

Investiční a developerská společnost BICZ prochází transformací a pod vedením nového ředitele Kamila Dunaje, architekta s mezinárodními zkušenostmi, se zaměřuje na propojování kvalitní architektury s reálnými potřebami klientů. V rozhovoru Kamil Dunaj poodhaluje strategii firmy, ambiciózní projekty a svůj pohled na současný trh s nemovitostmi.

Společnost BICZ působí na trhu 14 let a vybudovala si silné jméno. Vy jste do jejího vedení přišel relativně nedávno. Jak nyní vnímáte směřování společnosti v oblasti developmentu?

Do společnosti jsem přišel loni v říjnu, předtím jsem pro ni pracoval jako externí konzultant. Vidím zde obrovský potenciál. Nyní prochází BICZ transformací, kdy se více orientujeme na developerské projekty. Nicméně si uvědomujeme, že jsme primárně finanční skupina, nikoliv čistě developerská společnost. Proto jsme se s vedením shodli na strategii spojování sil se zkušenými developerskými partnery formou joint venture. Upouštíme od ryze vlastních projektů a soustřeďujeme se na spolupráci, kde můžeme využít naše finanční zázemí a partner zase své know‑how v developmentu. První úspěšné projekty v tomto modelu už běží.

Co vás osobně přivedlo do BICZ? Zaujala vás vize majitelů nebo jejich dosavadní úspěchy?

Jedním z klíčových faktorů bylo právě nadšení a dravost majitelů. Chtěl jsem se posunout k něčemu novému. Po předchozí zkušenosti na druhé straně barikády, kdy jsem působil v prostředí architektů a developerů, se mi zde otevřela zajímavá pozice a své zkušenosti z „druhého břehu“ nyní dokážu velmi dobře využít, například při posuzování vhodných partnerů. Řekl bych, že jsem byl ve správný čas na správném místě. Líbí se mi, jak pánové přemýšlí a chtějí růst. Mé znalosti a kontakty v oblasti architektury do jejich portfolia hezky zapadají, takže věřím, že společně můžeme vybudovat silného hráče na trhu.

Aktuálně připravujete stavební projekty v řádech miliard korun. Kde všude na vaše projekty narazíme a jaké jsou vaše hlavní cíle?

Prioritou je pro nás Praha, to je stabilní trh. Hodně se nyní také věnujeme Brnu, kde se chceme dlouhodobě etablovat. Naše politika je taková, že když se někde uchytíme, chceme tam zůstat co nejdéle a zužitkovat vybudované vztahy. Dále máme projekty v dalších krajských městech – v Pardubicích či v Hradci Králové, kde realizujeme prémiový projekt Myslivna. Ten je už ve výstavbě a z poloviny zarezervovaný. Máme projekty i ve Zlíně a v horských oblastech, konkrétně ve Vrchlabí a Harrachově. Nesoustřeďujeme se tedy jen na Prahu. Pokud lokalita má pro nás potenciál, nebráníme se jít i do regionů.

Můžete vypíchnout některé konkrétní projekty, na které byste chtěl upozornit?

Prvním je projekt Myslivna v Hradci Králové, který je ještě stoprocentně v naší režii a ukazuje náš cit pro prémiové lokality. Projekt jsme ještě vylepšili a zájem o něj byl obrovský – polovina bytů se prodala během několika dní. Dalším projektem, na který jsem pyšný, je Zora Harrachov, který realizujeme s developerským partnerem. Koupili jsme projekt se stavebním povolením, ale díky našemu architektovi získal prvotřídní design. Obecně klademe velký důraz na architekturu a připravujeme další kvalitní projekty.

Je známo, že majitelé BICZ kladou velký důraz na spojitost s historií a architekturou. Jak tento přístup vnímáte v současném světě developmentu?

Pro mě je to přirozené, protože jsem původně působil jako architekt a pracoval na mezinárodních projektech, na kterých se podílela renomovaná studia, například Foster + Partners. Po škole jsem začínal u Jakuba Ciglera, jednoho z nejlepších českých architektů. Toto architektonické zázemí přináší konkrétní výsledky. Když získáme projekt, umím díky svým znalostem zvýšit jeho architektonickou kvalitu. Tento přístup má velký ohlas u našich partnerů a jednatelů, kteří mi v krátké době dali volnou ruku a důvěřují mému úsudku. Chtějí dělat nejen funkční, ale i esteticky hodnotnou architekturu.

Zdá se tedy, že v tomto ohledu jste si s majiteli BICZ „padli do oka“. Byla to jasná cesta ke spolupráci?

Určitě. Už na první schůzce s panem Filou jsem zdůraznil, že pro mě je důležité, s jakými lidmi spolupracuji. Chci pracovat s pohodovými lidmi, se kterými si lidsky sednu. Chemie mezi námi funguje velmi dobře. Jednatelé rychle zhodnotili mé schopnosti a dali mi velkou míru autonomie. Zásadnější kroky sice konzultujeme, ale zatím jsem se nesetkal s vyloženým vetem. Tato vzájemná důvěra a souhra jsou podle mě klíčové pro úspěch společnosti.

Při pohledu na vaše projekty v Hradci Králové, Brně či ­Harrachově je patrná snaha o kvalitní architekturu a souznění s okolím. Čím je podle vás BICZ výjimečné oproti jiným developerům?

Myslím, že stále více developerů, i těch pražských, si uvědomuje, že klienti cestují a mají povědomí o kvalitě standardů v zahraničí. Úroveň developmentu je tam často jinde. Já se snažím tuto kvalitu přenášet i do našich projektů. Je vidět, že i zavedení hráči na trhu to vnímají, protože klienti jsou stále náročnější a vyžadují detaily. Například v zahraničí je běžné, že byt 3+kk má dvě koupelny, přičemž hlavní ložnice má vlastní. U nás se občas navrhují i větší byty s jednou koupelnou, což je dnes už zastaralé. Proto prosazuji, aby i menší byty měly dvě koupelny. Dále se zaměřujeme na doplňky, které zvyšují komfort bydlení, jako je například orientační osvětlení u podlahy. Tyto detaily mají u klientů velký úspěch a v konečném důsledku nestojí o tolik více. Slyšel jsem už od klientů, že se tu konečně našel někdo, kdo nad projekty přemýšlí. Lidé si už totiž nekupují nemovitosti jen na bydlení, zajímá je i okolí, možnosti trávení volného času. Snažíme se proto podporovat komplexní přístup k bydlení. V Harrachově například uvažujeme o lyžárně a myčce pro kola. Jsou to drobnosti, které ale lidem usnadňují život a zvyšují užitek z nemovitosti.

Dalo by se říct, že se filozofie developmentu mění a developeři se více zaměřují na potřeby klientů?

Přesně tak. Dříve developer postavil a čekal. Dnes je nutné se ptát klientů, sledovat jejich potřeby. Doba se mění a s ní i požadavky. Já se hodně inspiruji automobilovým průmyslem. V devadesátých letech reklamy na auta zdůrazňovaly technické detaily jako ABS. Dnes se prodává spíše životní styl, který s autem souvisí. ABS je dnes samozřejmostí. Stejně tak v developmentu – výtah v třípatrovém domě je standard. Klienti posouvají laťku výše a zajímá je, co dalšího jim nemovitost nabízí – možnost grilování s přáteli, blízkost zeleně. Zejména po období lockdownů lidé touží po aktivním životě. Nová generace, která má zkušenosti ze zahraničí, očekává vyšší standardy i u nás. Developer musí být prozíravý a tyto trendy odhadnout a nabídnout klientům vymoženosti, které jej odliší od konkurence.

Jaká je podle vás současná doba pro development? Přeje současná legislativa a nedostatek bytů podobným projektům?

Říkám, že nemovitosti nerostou na stromech a lidí přibývá. Takže vždy je dobrá doba stavět. Trh sice prochází různými fázemi zpomalení a zrychlení, ale poptávka po bydlení tu vždy bude. I v době korekce trhu lidé sice mohou být nervózní, ale potřebu bydlení to neodstraní. Náš byznys má bohužel delší reakční dobu kvůli délce stavebních povolení a samotné výstavbě. Musíme proto hodně přemýšlet dopředu a umět korigovat naše plány podle aktuální situace, například zpomalit nebo zrychlit jednotlivé etapy projektů. Odpověď na vaši otázku je tedy složitější. Vždy je dobrá doba stavět, prodávat i nakupovat. Někdo prostě potřebuje bydlet a neřeší, zda je ideální čas. Musí vyřešit svou bytovou situaci.