Eurokomisaři chtějí regulovat Facebook i Seznam. Kvůli nefér podmínkám prý menší firmy přicházejí ročně až o 16 miliard eur

Evropská komise je známá svým tvrdým postupem vůči velkým technologickým firmám. Applu a Amazonu, kteří se v unii vyhýbali placení daní, v předešlých dvou letech uložila doplatit miliardy eur. Na Google zase loni uvalila rekordní pokutu za omezování konkurence. Se svým nejnovějším tažením proti internetovým gigantům ovšem tým Jeana-Clauda Junckera zřejmě přestřelil. Jeho návrh na regulaci společností, jako je Facebook, Google, Apple, Amazon nebo také český vyhledávač Seznam.cz, kritizují nejen zmínění internetoví velikáni, ale také jejich drobní firemní klienti. Právě ti jsou přitom skupinou, již chce komise navrženými opatřeními bránit.

Bez spolupráce s lídry internetového trhu se evropské podniky neobejdou. Když chtějí tvůrci mobilních aplikací dostat své programy ke klientům, musí je prodávat na dominantních e-shopech Googlu či Applu. Další firmy si zase platí za výhodnější zobrazování odkazů na své weby ve vyhledávačích Seznamu či Googlu. Řada hoteliérů se pak neobejde bez zobrazování svých nabídek na portálu Booking.com. Zvláště drobní firemní inzerenti jsou ale vydáni na milost a nemilost těmto dominantním podnikům, které jim mohou diktovat nevýhodné obchodní podmínky. Když se přitom proti jejich praktikám ozvou a doženou spor třeba až k soudu, jejich šance na výhru bývají omezené.

Proto komise před několika dny odsouhlasila svůj návrh nového unijního nařízení, které má s neférovými podmínkami na internetovém trhu skoncovat. Plán například počítá s možností podávat hromadné žaloby, které by podniky směrovaly proti internetovým lídrům. Od těch nařízení vyžaduje, aby odkryli karty a přesně uvedli, za jakých podmínek své služby nabízejí a podle jakého klíče firemní inzeráty na své stránky řadí.

"Internetové platformy představují důležitý kanál, přes nějž evropské společnosti oslovují své zákazníky. Musíme se ale ujistit, že platformy svou moc nezneužívají a firmy nepoškozují," říká Mariya Gabrielová, evropská komisařka pro digitální ekonomiku a společnost. Odhaduje, že se do byznysu s Googlem, Facebookem a dalšími giganty v unii zapojuje přes milion firem, až pětina z nich si přitom na společné vztahy stěžuje.

"Kdyby na trhu fungovaly férové obchodní praktiky, mohli by si firemní uživatelé odhadem přijít na čtyři až 16 miliard eur na dodatečných ročních tržbách," vypočítává komise. Za neférové praktiky označuje situace, kdy technologické giganty zvýhodňují velké firemní inzerenty oproti těm malým, když na svých platformách upřednostňují vlastní služby nad těmi klientskými nebo když bez udání důvodů ruší firemním klientům smlouvy.

Regulace malým firmám neprospěje

Problémem ale je, že odhady Bruselu neodpovídají tomu, co říkají samy firmy, které by měly na současném stavu tratit. Svaz průmyslu a dopravy i Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR), které v Česku takové podniky zastupují, shodně uvádějí, že si žádný z jejich členů na neférový postup internetových gigantů nestěžuje. Obě zmíněné organizace spolu s dalšími 17 oborovými spolky z celé unie v březnu zaslaly komisi společný protestní dopis, v němž navíc dodávají, že by se nová pravidla mohla proti menším firmám paradoxně obrátit.

Regulace má dopadnout na bedra internetových platforem, tedy vyhledávačů, e-shopů s aplikacemi nebo například webových katalogů s nabídkami hotelů. Takové společnosti by měly své firemní klienty nově s předstihem informovat o jednostranných změnách obchodních podmínek, měly by pro ně zakládat oddělení stížností, a navíc zaměstnávat nezávislé mediátory, kteří obě strany v případě sporů rozsoudí.

Je zřejmé, že taková opatření se nejvíce dotknou Facebooku, Googlu či Seznamu, které kvůli zvýšeným administrativním nárokům zřejmě zaplatí jednotky až desítky milionů eur navíc. Oborové asociace ale připomínají, že navržená pravidla nezasáhnou jen dominanty trhu. Stranou nezůstanou ani evropské internetové start-upy, které mají ambici těmto gigantům konkurovat vlastními nabídkami pro firemní klienty. Začínající internetové podniky podle všeho nebudou mít dostatek peněz na to, aby nové požadavky splnily, což podle firemních organizací zbrzdí jejich růst.

"Návrh jednoznačně odráží kritický postoj komise vůči velkým globálním hráčům a jejich dominantnímu postavení na trhu. Bohužel jsme ale svědky toho, že dobrý úmysl ochránit evropské podniky ve skutečnosti povede k tomu, že právě těmto, zejména těm menším firmám nejvíce uškodí," uvádí Jana Břeská ze sdružení SPIR.

V kritice navržených pravidel pochopitelně nezůstávají pozadu ani internetové giganty, které by mělo unijní nařízení zasáhnout nejcitelněji. Vedle kritiky nových nákladů se firmy nejvíce brání zveřejnění svých algoritmů. Ty určují, jaké příspěvky inzerentů na jejich webech dostávají přednost, Facebook či Apple je ale chápou jako obchodní tajemství. Seznam zase upozorňuje na specifickou podobu českého trhu, kde úspěšně konkuruje Googlu. K nové regulaci tak podle něj v tuzemsku není důvod, protože na trhu není dominantní hráč, jenž by firemním zákazníkům diktoval pravidla. Tuzemská firma dodává, že je jejím výlučným právem jednostranně měnit smluvní podmínky, stejně jako to činí společnosti na jiných, tradičnějších trzích.

Další kritici se pozastavují nad pasáží návrhu, která internetovým platformám ukládá jednat s každým zákazníkem zvlášť. "Tyto firmy mívají stovky tisíc zákazníků. Očekávat od nich, že s každým budou obchodní podmínky dojednávat jednotlivě, není rozumné. Jejich fungování by to mohlo paralyzovat," podotýká italská digitální asociace CD.

Nápad komise má přesto i své zastánce. Evropská asociace herních vývojářů (EGDF) uvádí, že internetové obchody s hrami diskriminují tvůrce z Chorvatska či Slovinska, a navíc si diktují nepřijatelné obchodní podmínky. "Jakmile internetová platforma získá dominantní postavení, jsou tvůrci nuceni rychle podepsat nové smlouvy, nebo opustit byznys. Když navíc pak provádí úpravy svého webu, nebývají o tom zákazníci s předstihem informováni a čelí problému s tím, že jejich mobilní aplikace na webu nefungují správně," vyjmenovává své výtky asociace.

Bez regulace internetu se obejdeme

Většina zástupců internetového byznysu se shoduje na tom, že takové problémy se dají řešit i bez regulace − za pomoci současných zákonů. "Nejde o to, že by na trhu chyběla pravidla. Problémem ale je, že se předpisy na ochranu hospodářské soutěže nebo nařízení cílená proti nekalé soutěži dostatečně nevymáhají," míní manažerka asociace SPIR Břeská.

Jedinými dvěma firmami, které Evropská komise za neférový byznys na internetu dosud pokutovala, jsou Microsoft a Google. První ze jmenovaných musela Bruselu zaplatit celkem 2,3 miliardy eur za to, že ve svém operačním systému Windows dlouhodobě nenabízela internetové prohlížeče od konkurenčních výrobců a naopak do nich instalovala pouze vlastní systém Internet Explorer.

Podobně se prohřešil i Google, který zase ve svém vyhledávači zvýhodňoval vlastní srovnávač e-shopů jménem Google Nákupy, odkazy na konkurenční srovnávače zobrazoval na méně výhodných pozicích. Firma Laryho Page a Sergeye Brina za to čelí zatím nepravomocné sankci ve výši 2,4 miliardy eur. Jak Microsoft, tak Google ale zmíněné miliardové políčky od komise nakonec dovedly k tomu, že svým konkurentům poskytly férovější obchodní podmínky.

Podle odborníků by proto měl Brusel v budoucnu podobné případy posuzovat individuálně, přihlížet k dominantnímu postavení hříšníků a raději se vzdát myšlenek na rozsáhlou regulaci, která by mohla zasáhnout i mnohem menší firmy na trhu. Podoba nových pravidel pro internetové podniky ostatně stále ještě není konečná. Materiál zatím schválila pouze komise, ještě ale bude muset projít přes europoslance a zástupce členských zemí. Zatímco od europarlamentu se dá očekávat, že se spíše přikloní k nynější verzi z pera komise, Evropská rada, v níž mají slovo ministři unijních států, by mohla nařízení ještě zásadně upravit. České ministerstvo průmyslu se zatím kloní na stranu oborových asociací, které nynější podobu regulace odmítají.