Příjmy z daní obcím rostou, mají ale problém investovat. Firmy se nechtějí přihlašovat do výběrových řízení

Obce v Česku loni ušetřily 14 miliard korun, což je druhý nejvyšší přebytek po rekordním předloňském roce, kdy byl téměř dvojnásobný. Zhruba dvě miliardy použily na snížení dluhu, který klesl nejníže za posledních deset let, zbytek uložily na účty.

Čísla přinesla analýza společnosti Czech Credit Bureau (CRIF), která porovnala hospodaření všech českých obcí s výjimkou Prahy. Vycházela přitom z dat portálu informaceoobcich.cz.

Daně tvoří největší část obecních příjmů, další peníze získávají obce od státu nebo z vlastního podnikání a pronájmu budov. Příjmy z daní jim v posledních letech výrazně rostou. "V uplynulém roce tak získaly 70 procent svých prostředků. Ještě v roce 2010 to přitom byla jen necelá polovina. Za posledních osm let se proto výrazně snížila závislost obcí na dotacích," říká Věra Kameníčková, analytička CRIF. Obce tak podle ní mohou lépe předvídat budoucí příjmy.

Z daní loni získaly 151 miliard korun, o 12 miliard více než o rok dříve. Pomohla k tomu především výkonnější ekonomika, té se daří, a firmy tak odvádějí daleko více peněz na dani z přidané hodnoty (DPH), která je pro veřejné rozpočty nejdůležitější. Další peníze přineslo i zavedení elektronické evidence tržeb. Letos by obce mohly získat ještě víc. Od ledna platí nový zákon o rozpočtovém určení daní, který zvyšuje podíl obcí na výnosu z DPH. Místo 21,4 procenta nyní získají 23,58 procenta. To odpovídá zhruba 8,5 miliardy korun.

Přebytek, který obce nepoužily na snížení dluhu, uložily na bankovní účty. Tam už mají celkem 118 miliard korun. Podle Jaroslava Větrovského, senátora za hnutí ANO a starosty obce Mladá Vožice na Táborsku, by obce tak vysoké přebytky vytvářet neměly. "Obce tu nejsou od toho, aby shromažďovaly peníze na spořicích účtech. Měly by investovat do budoucnosti," prohlašuje.

Peníze by mohly použít třeba na opravy budov či výstavbu sportovišť. Větrovský však uznává, že to není jednoduché. "Jednak je u nás velice obtížné investici vůbec připravit. Druhá věc je, že se v obcích začínáme potýkat s nedostatkem firem ochotných se do výběrových řízení vůbec přihlásit. Mají prostě tolik práce, že na obecní tendr nemají kapacity," popisuje.

Loni obce investovaly pouze čtvrtinu svých příjmů, což je druhá nejnižší hodnota za posledních 15 let. Výdaje musely platit hlavně ze svého, investiční dotace od státu a Evropské unie klesly meziročně o pětinu. "Spolufinancování rozvoje obcí ze strany státu a EU se v posledních dvou letech výrazně omezilo. V roce 2015 získaly obce na svoji modernizaci podporu ve výši 28 miliard korun, zatímco v loňském roce už to bylo pouze devět miliard," vysvětluje Kameníčková z CRIF.

Šumavské město Vimperk plánuje na rok 2018 příjmy z daní 102 milionů korun.

Foto: ČTK