Modlitba za déšť: Klasy už měly sahat po hruď, jsou ale poloviční. Některé rybníky kvůli nedostatku vody odhalují své dno

Na pole poblíž Úhřetic na Chrudimsku právě svítí na květen ostré slunce, zářivá obloha je bez mraků. Letní počasí kazí jen poryvy větru, které vhánějí jemný prach do očí. Sedlák Jan Kopista přešlapuje mezi hustými, ale nízkými zelenými řádky žita a ukazuje rukou na úroveň svého hrudníku.

"Normálně je v květnu už takhle vysoké, teď zůstává poloviční," dívá se na rostliny, které navíc kvůli nedostatku vláhy tvoří málo odnoží, některé jsou oslabené. "Pokud ještě naprší, ty ochablé se ještě mohou posílit, jinak zaniknou," dodává pětašedesátiletý muž, který po revoluci obnovil zpustlý, více než stoletý rodinný statek.

Naděje, že žito ve vysušené světle hnědé půdě doroste do obvyklé výšky, už podle farmáře padla. "Dá ještě nejvýše pět deset centimetrů, na maximální výkon už nemá šanci. Sucho má na plodiny stejný účinek, jako když sprintera v blocích při startu chvíli zadržíte za trenýrky. Do cíle už vždycky doběhne s velkou ztrátou."

Zaspání na startu už nedožene ani pšenice. Také bude nižší a s kratšími klasy. "Celý by měl mít osmnáct klásků a tady jich je pouze dvanáct, to už se nezmění. Sucho dalo úrodě brzdu, zrna bude asi o třicet procent méně," počítá Kopista. Stejně podle něj dopadne i ječmen, řepka, hrách či kukuřice, které s žitem a pšenicí pěstuje celkem na 350 hektarech.

Podobně jako on vábí dešťové mraky i další zemědělci na Chrudimsku a Pardubicku, stejně jako v celém Polabí. Když se sem ale čas od času nějaký ten dešťový nebo bouřkový oblak zatoulá, většinou se nakonec stejně vyprší jinde. "Problémy máme velké a žádný návod, jak si s tím poradit, neexistuje. V podstatě tady skoro neprší, dešťové mraky se nám vyhýbají ukrutným způsobem. Jsme ve velkém srážkovém deficitu," říká předseda Zemědělského družstva Rosice u Chrasti, které je známé svou živočišnou výrobou a masem, Václav Blažek.

Nižší úroda bude znamenat ztrátu i pro jeho podnik. "Když se na polích neurodí nebo je horší kvalita, projeví se to i na dobytku z hlediska výživy i množství. Letos už vidíme, že bude potíž s tím nejjednodušším, což je sláma. Ta nebude a to je pro zvířata rozhodující. Podstatně nižší budou i výnosy pícnin," říká šéf podniku, který maso sám prodává a provozuje například v centru Pardubic oblíbenou lidovou jídelnu, do které dodává své zboží.

To, že ohledně nedostatku srážek statkáři nepřehánějí, potvrzují celostátní čísla, podle nichž byl duben nejteplejší a jeden z nejsušších od roku 1800. A květen tento schodek nijak nevynahrazuje. Svědčí o tom i lokální údaje z Úhřetic. "Loni v dubnu tu byla průměrná teplota 8,6 stupně, letos 14,3. Srážek bylo za duben 2017 99,2 milimetru, letos pouhých 17,2 mm," čte Kopista údaje, které se v Úhřeticích sledují už od roku 1961.

Celková suma srážek podle monitoringu dosáhla za období leden až duben loňského roku 172 mm, letos to je pouze 134 mm, zhruba o čtvrtinu méně.

Návod, jak si poradit s tak značným úbytkem srážek, marně hledají zemědělci v celé zemi. Kromě Polabí jsou nyní nejvíce postižené jižní a západní Čechy, Vysočina, severní i jižní Morava. Častou kritiku, zejména ze strany ekologů, že si za pole bez vláhy a chudá na biologickou složku mohou i sami, protože je nehnojí a osazují plodinami jako například kukuřice, které přispívají k erozi půdy, Kopista za svou farmu odmítá. "Sto procent posklizňových zbytků zaoráme, na to dáváme dusíkatá hnojiva, máme tak předpoklady, aby tu humus byl dál. Navíc jsme na rovině, erozní symptomy u nás nejsou."

Méně ryb i slabá úroda. Extrémní sucho ohrožuje české rybníky i farmy