Rybářství Třeboň přišlo o první z rybníků, o které se soudilo s církví. Podle rozsudku si jej přivlastnilo neprávem

Privatizovaný majetek se po více než čtvrtstoletí vrátil státu. Je to důsledek rozhodnutí Nejvyššího soudu, který potvrdil, že největší chovatel ryb v Česku Rybářství Třeboň do svého majetku neprávem zahrnul také bývalé církevní nemovitosti.

Rybářství, jež u soudu neuspělo s dovoláním, zatím přišlo o jeden rybník na Jindřichohradecku. Zřejmě se však bude muset vzdát i několika dalších, o nichž má také rozhodnout Nejvyšší soud.

Ve sporu uspěla římskokatolická církev. Ta sice nemohla žádat o vrácení majetku soukromou firmu, využila ale toho, že Rybářství Třeboň si při transformaci na akciovou společnost v 90. letech ponechalo i majetek, který měl podle zákona zůstat státu, protože se počítalo s církevními restitucemi. Mezi privatizovanými pozemky byl i rybník Farský u vesnice Novosedly nad Nežárkou. Díky tomu, že jej soud vrátil státu, bude moct církev požádat o jeho vydání.

"Příslušným hospodařit s předmětným majetkem se stal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jde o vznik práva ze zákona. Úřad již předložil prohlášení o vzniku práva k zápisu záznamem do katastru nemovitostí," sdělil HN mluvčí úřadu Radek Ležatka.

Církev potvrdila, že o vrácení rybníku požádá. "V následujících týdnech Římskokatolická farnost Novosedly nad Nežárkou uplatní u státu výzvu na vydání předmětných pozemků," uvedl mluvčí Biskupství českobudějovického Miroslav Bína.

Šéf Rybářství Třeboň Jan Hůda na dotazy HN nereagoval.

Rybářství Třeboň u soudu neuspělo s klíčovou námitkou, že při privatizaci podniku postupovali tehdejší manažeři i úředníci v dobré víře a netušili, že od státu přebírají i majetek, o který církev připravil komunistický režim po převratu 1948. Nejvyšší soud upozornil, že v přílohách privatizačního projektu byly dotyčné pozemky výslovně označeny jako bývalý církevní majetek. Připomněl také, že při tehdejším převodu majetku figurovala jedna osoba hned ve třech rolích − zmíněný Jan Hůda v květnu 1992 podepsal protokol o předání a převzetí pozemků jak za Státní rybářství Třeboň, tak za předávající Fond národního majetku, ale současně i za přejímající akciovou společnost.

Rybářství Třeboň se dovolalo k Nejvyššímu soudu také ve dvou sporech o vrácení dalších rybníků farnostem v Českém Krumlově a v Lutové. Na oznámení verdiktů se ještě čeká, ale vzhledem k tomu, že jde o takřka identické případy a řeší je jeden okruh soudců, je velmi pravděpodobné, že i tyto rybníky se vrátí státu.