Osobně bych necestoval s pojistkou na méně než pět milionů, vysvětluje analytik. V Americe ale může úraz vyjít ještě dráž

S trochou nadsázky by se dalo říct, že nejčastější chybou při sjednávání pojištění na cesty do zahraničí je neochota dostatečně si pročíst pojistné podmínky či jejich výluky. Do nich nespadají jen zranění při konzumaci alkoholu nebo extrémní sporty, ale často třeba i problémy spojené s těhotenstvím, alespoň od určitého měsíce těhotenství.

Hodně lidí se také mylně domnívá, že je v zemích Evropské unie chrání Evropský průkaz zdravotního pojištění a cestovní pojištění neuzavírají vůbec. Ve většině evropských zemí přitom nespadá pod všeobecné zdravotní pojištění tolik úkonů jako v Česku a i přes vlastnictví modré kartičky musí klienti doplácet za zdravotní péči enormní částky, varuje Zbyněk Kuběj, pojistný analytik společnosti Partners Financial Services. Chybou může být i přílišný spoleh na pojištění ke kartě či bankovnímu účtu.

Na co by klienti neměli při sjednávání cestovního pojištění zapomenout?

Ty aspekty jsou dva. Zaprvé jsou to léčebné výlohy, aby za mě pojišťovna uhradila náklady na léčbu, ošetření, hospitalizaci a podobně, pokud se mi něco stane. A do toho můžeme zahrnout samozřejmě také transport vrtulníkem a přepravu z místa destinace domů, to běžná modrá kartička (Evropský průkaz zdravotního pojištění, pozn. red.) nehradí. Další důležitá věc je pojištění odpovědnosti, aby za mě pojišťovna uhradila vzniklou škodu, když něco někomu způsobím.

Jaká by měla být optimální výše pojistných limitů?

To je velice individuální, já osobně bych nešel pod pět milionů. Třeba operace slepého střeva vyjde v USA na půl milionu, ve Španělsku sto třicet tisíc. Hlavní problém ale je, že lidé cestovnímu pojištění nevěnují pozornost, myslí si, že v rámci EU mají modrou kartičku, takže je všude ošetří. Vaše pojišťovna uhradí ošetření, ale jen tehdy, když se odehraje v zařízení, které je napojeno na státní zdravotní systém. Pokud tomu tak není, tak si to klient musí hradit sám. (V řadě zemí je navíc ze státního rozpočtu hrazeno jen ošetření v minimální výši a na zbytek se člověk musí připojistit, pozn. red.) A pokud je člověk mimo EU, tak mu to nepomůže vůbec.

Zmínil jste operaci slepého střeva za půl milionu, sám byste se ale pojistil na pět milionů. Proč?

To máte pravdu, ale co když vás nechytne jen slepé střevo? Co když bude případ komplikovanější a budete muset v nemocnici pobývat ještě déle? Do USA může být i pět milionů málo.

Existují nějaké výjimky, časté výluky, na které mohou klienti snadno zapomenout?

Napadají mě dvě věci. Jedna se týká nastávajících maminek. Každá z pojišťoven má v podmínkách určitou hranici, od které nebude hradit náklady na ošetření týkající se těhotenství. Zpravidla to bývá od 24 do 28 týdnů (tzn. zhruba od šestého měsíce) těhotenství. Od té doby to už hradit nechtějí a mají to ve výlukách.