Na první cestu do Evropské unie po svém znovuzvolení se vydal tento týden ruský prezident Vladimir Putin. Navštívil Rakousko, které patří v EU mezi ty nejvíce nakloněné spolupráci s Ruskem. Rakušané nejsou v NATO a stále si zakládají na politice neutrality. Součástí rakouské vládní koalice je krajně pravicová Svobodná strana Rakouska (FPÖ), která podobně jako český prezident Miloš Zeman otevřeně volá po ukončení protiruských ekonomických sankcí.

Kancléř Sebastian Kurz ale na tiskové konferenci po jednání s Putinem překvapivě jasně prohlásil, že Vídeň nebude v EU tlačit na zrušení sankcí, pokud se nezlepší situace na východní Ukrajině. Putin přijel do Vídně na oslavu padesáti let od podpisu smlouvy, která umožnila dodávat plyn z tehdejšího Sovětského svazu do Rakouska. Firmy OMV a Gazprom při této příležitosti uzavřely nový kontrakt na dodávky plynu do roku 2040.

Spojencem Moskvy ve snaze zrušit sankce se stane velmi pravděpodobně nová italská vláda, sestavená Ligou severu a Hnutím pěti hvězd.

Premiér Giuseppe Conte to v parlamentu oznámil jako jednu ze zahraničněpolitických priorit svého kabinetu.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist