Dětem ukazujeme astronomii z doby Rudolfa II.

Na někoho může Národní technické muzeum v Praze působit poněkud konzervativně. Ale jak vysvětluje v rozhovoru jeho ředitel Karel Ksandr, účelem muzea je především dokumentovat dějiny vědy, uchovávat cenné předměty k dalšímu zkoumání a předvést originální kusy. Za 110 let svého fungování instituce získala zhruba více než pět milionů exponátů, vystaven je ale pochopitelně jen zlomek z nich.

HN: Může muzeum sbírkového typu konkurovat třeba libereckému iQParku nebo plzeňské Techmanii, které jsou plné interaktivních expozic?

Naše muzeum vystavuje originální exponáty. Tím se zásadně liší od obou zmíněných center. A mnohé naše exponáty jsou funkční. Například nyní zprovozníme vlak československých prezidentů. To jsou originální technické exponáty v pohybu. Proto si troufnu tvrdit, že návštěvníky ohromí, když uvidí přijíždět parní lokomotivu.

HN: V depozitářích máte 94 procent všech předmětů. Jak rozhodujete o tom, které exponáty vystavit?

Je třeba si říct, že ne všechny exponáty jsou vhodné k tomu, abychom je vystavovali. Národní technické muzeum je také vědecká instituce. Vlastníme předměty, které slouží pro zdokumentování dějin vědy. Některé jsou v torzálním stavu. Týká se to třeba fragmentů letadel z období první světové války. V depozitáři máme také mercedes, ve kterém měl údajně − zatím to není ověřeno − jet Reinhard Heydrich 27. května 1942, kdy na něj byl spáchán atentát. Ten vůz je v inkriminovaném místě poničen. Takové věci nelze vystavit, ale slouží do budoucna jako základ vědeckého bádání.