Před dvěma lety se těsná většina britských voličů v referendu vyslovila pro neobvyklý krok: rozhodli o odchodu své země z Evropské unie, aniž by bylo jasně popsáno, co to znamená a co má po něm následovat, a svým rozhodnutím fakticky vyřadili ze hry tradičně respektovaný parlament. Dneškem počínaje se může mnohé vyjasnit.
Dolní sněmovna začíná projednávat patnáct různých dodatků, které letos schválila Sněmovna lordů a kterými chce vymezit vládě limity v jednání s Evropskou unií. Nynější hlasování popsala internetová stránka Political Betting jako nejdůležitější od debaty po selhání britské podpory Norsku v květnu 1940, kdy se zrodil válečný kabinet v čele s Winstonem Churchillem.
Tak dramatické události, jako byl pád vlády Nevilla Chamberlaina, to asi letos nebudou, faktem však je, že do klíčového jednání jde premiérka Theresa Mayová v době, kdy úzkou vládní většinu ohrožují toryové prosazující absolutní odpojení i stoupenci měkké podoby brexitu usilující udržet alespoň celní unii. Minulou středu při interpelacích byla na brexitářích i jejich oponentech vidět společná nespokojenost se slabou premiérkou. Ještě minulý týden, kdy se chystala zveřejnit, jak její kabinet hodlá postupovat v otázce hranice mezi Severním Irskem a Irskem, se šířily zvěsti, že klíčový státní tajemník pro brexit David Davis hrozí demisí.
Co se dočtete dál
- V čem je pozice Theresy Mayové slabá?
- A jaké trumfy má naopak v ruce?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
