Na absolutní bankrot by měl dosáhnout každý. U firem to funguje, říká viceguvernér ČNB Hampl

Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl je pro, aby se bankrot vztahoval na jednotlivce stejně jako na firmy a další organizace. Mít možnost absolutního oddlužení je podle něj správné. Z pozice jednoho ze sedmi členů bankovní rady, která určuje cenu peněz v ekonomice a zároveň dohlíží na finanční trh, tak reaguje na návrh novely úpadkového zákona kritizované řadou bank i insolvenčních správců.

"Tento princip už dnes funguje u firem a připadá mi správný. Když se právnická osoba dostane do situace, že není schopna splácet své závazky, zbankrotuje a skončí, ale neznamená to, že skončil svět. Proč by tedy nemohl fungovat i u osob fyzických," uvádí Hampl v rozhovoru pro HN v době, kdy se statisíce lidí v Česku ocitly v dluhové pasti, ze které v současnosti nemají šanci uniknout.

Odpůrci toho, aby na osobní bankrot dosáhl širší počet dlužníků, namítají, že vyvolá větší chuť obyvatel se zadlužovat, což paradoxně může ještě podpořit růst počtu dlužníků, kteří nesplácejí své závazky.

Přestože počet nově zahájených exekucí od roku 2014 klesá, jejich celkový počet se nezmenšuje. Podle serveru Mapaexekucí.cz jich loni bylo 863 tisíc, tedy o 3,4 procenta více než o rok dřív. Celková výše vymáhané jistiny loni dosáhla 239 milionů korun. Zvyšuje se též počet lidí s několika exekucemi. Více než jednu má přes 70 procent dlužníků.

Česko proto nemusí být zdaleka tak bohatá země, jak se jeví podle HDP na osobu. Eurostat uvádí, že Česká republika je mezi státy s nejmenším počtem obyvatel na hranici příjmové chudoby. Pokud by se však zohledňoval i počet exekucí a insolvencí, propadli by se Češi z dnešní deváté pozice daleko níž, míní Radek Hábl, autor mapy exekucí.

Možnost zbavit se dluhů zcela či muset z nich zaplatit jen minimální procento, je proto podle viceguvernéra Hampla důležitá. "Chápu, že některým věřitelům se to nelíbí. Klíčové jsou podmínky. I věřitelé díky tomu možná získají cestu, jak z dlužníků dostat s jistotou alespoň část závazků," říká Hampl a zdůrazňuje, že cesta k osobnímu bankrotu není nic, co by si člověk přál. "Motivační prvek vidím také v tom, že věřitelé budou rozumněji hodnotit, zda si jejich dlužník může závazek vůbec dovolit, což by mohlo nastolit novou rovnováhu."

Návrh novely insolvenčního zákona, která rozšiřuje možnost vyhlášení osobního bankrotu na všechny jednotlivce, navrhl už loni ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Narazil však na odpor politické opozice a zástupců věřitelů. Ti návrh označují za morální hazard.

"Novela, tak je dnes navržena, zavádí do našeho právního řádu zcela nové schéma, které říká, že zadlužit se není ostuda a že nesplatit dluh je v zásadě v pořádku, a to s posvěcením státu," tvrdí například náměstek České bankovní asociace Filip Hanzlík.

Podle viceguvernéra se však zmírněním podmínek osobního bankrotu výchovný prvek neztratí. Aby člověk na oddlužení dosáhl, musí po sedm let plnit přísné podmínky a splácet vše, co splatit dokáže.

"Záleží na tom, jak to pojmenujete. Když tomu řeknete oddlužení, automaticky to evokuje domněnku, že dlužník nemusí splácet své závazky. Pokud to ale pojmenujete absolutní bankrot, najednou se na to lidé budou dívat jinak," řekl Hampl, který v ČNB v listopadu končí.

Dlužník v osobním bankrotu musí dnes během pěti let splatit alespoň třetinu dluhů. Většina z nich na oddlužení tedy nedosáhne kvůli nízkým příjmům. Počet podaných návrhů na osobní bankrot loni meziročně klesl o pětinu.

Robertu Pelikánovi se návrh prosadit nepodařilo a z funkce ministra odstoupil, v úterý navíc složil i poslanecký mandát. Novela je nyní v parlamentních výborech a čeká na další projednání ve sněmovně. Podle informací HN k tomu však nedojde dříve než v září, protože na její podobě neexistuje shoda.