Pro onkology, revmatology i neurology je to velká frustrace. Vědí, že jejich pacientům s rakovinou, roztroušenou sklerózou, revmatoidní artritidou a dalšími vážnými nemocemi by pomohly nové léky, jejichž účinnost a bezpečnost už posvětily evropské úřady. A němečtí nebo i rumunští lékaři tyto léky už pacientům nasazují.

V Česku se ale čeká na to, až výši jejich úhrady stanoví Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Do té doby jsou nové léky pacientům prakticky nedostupné, leda že by si tato nákladná léčiva hradili ze svého. Jde přitom o nové léky, které zachraňují životy nebo brání trvalé invaliditě.

Česká republika patří mezi země s nejdelší dobou schvalování vstupu nových léků na trh. Podle farmakoekonomů trvá v Česku stanovení úhrady nového léku v průměru 17 měsíců, oproti tomu v Německu jsou to jen tři měsíce.

Kulatý stůl HN

O dostupnosti nákladné léčby v centrech specializované péče diskutovali u Kulatého stolu HN ministr zdravotnictví Adam Vojtěch; profesor Ladislav Šenolt, Revmatologická klinika 1. LF UK; profesor Marek Trněný, klinika hematologie Všeobecné fakultní nemocnice; Jindřich Kotrba, farmakoekonom u poradenské společnosti Pharmeca, a. s.; Ivana Plechatá z Hlasu pacientek, nezávislé platformy organizací zabývajících se rakovinou prsu; Irena Storová, ředitelka SÚKL.

To, že čeští pacienti čekají dlouho na úhradu nových léků, potvrzují i lékaři. Pomalým schvalováním nových léčiv trpí například hematoonkologičtí pacienti. Profesor Marek Trněný z kliniky hematologie Všeobecné fakultní nemocnice upozorňuje, že až u třetiny pacientů na jejich klinice musí lékaři žádat pojišťovny o výjimku na takzvaný paragraf 16, aby úhradu léku konkrétnímu pacientovi přiznala. "Hematoonkologie byla přitom prvním oborem, kde se uplatnila takzvaná cílená léčba, a od roku 2010 začala klesat celková úmrtnost na Hodgkinovy lymfomy," upozornil profesor Trněný během diskuse u kulatého stolu, kterou uspořádaly Hospodářské noviny ve spolupráci s neziskovou společností Revenium.

Pomalé schvalování léků se dotýká i léčby dalších nádorů. "Jde především o léky na karcinom prsu, karcinom plic a na maligní melanom. Ačkoliv tyto léky mají velký klinický přínos, jsou už dlouhou dobu ve schvalovacím procesu," řekla šéfka České onkologické společnosti, docentka Jana Prausová.

Problém samozřejmě trápí i samotné pacienty. "Je frustrující, když nám volá zoufalá pacientka, že v Rumunsku je k dispozici nový a účinný preparát na metastatickou rakovinu prsu, zatímco u nás už dlouhé měsíce čeká na úhradu. Je hrozné, pokud má pacientka smůlu nejen kvůli tomu, že trpí rakovinou, ale když má smůlu i v tom, že pro ni není k dispozici vhodný lék," uvedla Ivana Plechatá z platformy Hlas pacientek, která sdružuje organizace zabývající se rakovinou prsu.

SÚKL, který má vyřízení úhrad léků na starosti, tvrdí, že otázka schvalování léčiv není tak jednoduchá, protože evropské země mají různé systémy financování zdravotnictví. "Třeba v Německu lék dostane úhradu prakticky hned poté, co je registrován. Ale je hrazen jen po dobu jednoho roku, pak probíhá revize a posuzuje se efektivita, takže některé léky z úhrad po čase vypadnou," řekla ředitelka ústavu Irena Storová. Připomněla také, že SÚKL je jen jedním hráčem ve stanovování úhrad. Roli hrají také farmaceutické firmy, které častokrát podávají nekompletní žádosti, jež posuzování úhrady prodlužují.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se