Éra výstavby velkých elektráren skončila, poptávka klesla i v Číně. V časech krize se musíte umět zmenšit, říká šéf Doosan Škoda Power

Světové energetické strojírenství již několik let prochází krizí. Po Evropě se od tradičních elektráren začínají pomalu odklánět i další státy, směrem k zelené energetice se vydala dokonce i Čína. Návrat k velkým uhelným elektrárnám, na které se často specializují i české průmyslové podniky, se tak už čekat nedá.

"Můžu srovnávat podle našeho oboru, což je výroba parních turbín. Tam to je znát. V letech před rokem 2015 se vyráběly turbíny, jež v součtu celosvětově představovaly až 120 gigawattů výkonu ročně. K roku 2017 toto číslo spadlo zhruba o třetinu," popisuje v rozhovoru pro HN současnou situaci Jiří Šmondrk, generální ředitel plzeňské strojírny Doosan Škoda Power.

Hlavní roli v tom hrál pokles výstavby velkých elektrárenských bloků v Číně. To vedlo nejen ke zmenšení trhu pro velké západní hráče, ale následně také ke vstupu čínských energetických strojíren na globální trh.

Jako trh s uhlím

"Poslední dva roky přicházejí zprávy od jednoho konkurenta za druhým, kdo propouští kolik tisíc lidí," říká Šmondrk s tím, že situace do jisté míry připomíná vývoj na trhu s uhlím. "Tam také všichni kvůli čínské poptávce navyšovali kapacity. A když zájem poklesl, začaly firmy krachovat, nejen těžaři v Austrálii, ale i v Americe a jinde. Až když se zredukovala kapacita a poptávka šla mírně nahoru, vzrostly i ceny uhlí," dodává ředitel.

Škoda Power, která pro temelínskou jadernou elektrárnu vyvinula také turbínu o výkonu 1200 megawattů, se dnes specializuje hlavně na ty menší s výkonem do 350 MW. Této části trhu se propad poptávky dotkl o něco méně, ale i tak firma pocítila propad obratu.

"Náš trh má globální hodnotu 25 až 40 miliard korun. A my z něj musíme urvat zhruba pět miliard, které každý rok potřebujeme," říká Šmondrk. Musí se přitom utkávat i s velkými globálními hráči, kteří se často ucházejí i o menší projekty, o něž by před pěti lety neměli zájem.