Bytová družstva mizí, strany chtějí trend otočit. Lidovci v Brně jich plánují založit desítky, z úvěrů by stavěla byty pro mladé

Bydlení musí být dostupnější, prohlašují strany před podzimními volbami do místních zastupitelstev. Hlasitě mluví i o bytových družstvech, která v Česku ubývají, přestože byla několik desítek let relativně snadnou cestou, jak vlastní bydlení získat. Zejména pro mladé rodiny je to teď stále obtížnější, hlavně kvůli rostoucím cenám bytů a přísnějším podmínkám pro získání hypotéky.

Jako první se o změnu pokoušejí lidovci. Zakládat družstva, která začnou z úvěrů stavět byty pro mladé rodiny, hodlají na podzim v Brně. První náměstek primátora Petr Hladík (KDU-ČSL) představil návrh družstevního bydlení, z něhož by lidé mohli získat byty do osobního vlastnictví.

"Do září předložíme zastupitelstvu konečný návrh na výstavbu desítek bytových domů, kdy každý bude tvořit samostatné družstvo," uvedl Hladík.

Systém bude nastaven tak, že Brno společně s městskými firmami založí družstvo, do něhož vloží pozemek určený ke stavbě bytových domů. Mluví se o tom, že spolupracovat by s radnicí měly například Brněnské komunikace nebo Teplárny Brno.

Družstvo si vezme od banky úvěr, který budou splácet lidé, kteří se do družstva přidají. Ti se připojí s počátečním vkladem 300 až 500 tisíc korun, v pravidelných splátkách 10 až 12 tisíc měsíčně potom budou splácet úvěr, který si družstvo vzalo. Po splacení tohoto úvěru přejde byt do osobního vlastnictví družstevníka.

Zvrátit trend mizejících družstev hodlají také piráti. "Podpora družstevní výstavby je jedna z málo využívaných možností," uvedla místopředsedkyně strany Olga Richterová. Piráti chtějí podpořit vznik různých typů družstev zaměřených na dostupnou bytovou výstavbu. "Stát jako majitel řady pozemků by se měl stát významným hráčem ve zlevňování výstavby," dodala Richterová.

Poslední údaje Českého statistického úřadu potvrzují, že družstevní výstavba, která kdysi v nabídce nového bydlení dominovala, je v Česku na ústupu. "Nejčastěji mizí malá bytová družstva," říká Věra Hrdinová z tohoto úřadu.

Zároveň v loňském roce klesl i počet větších družstev, za která statistici považují ta s 20 a více zaměstnanci. V nich je 193 tisíc bytů. Na úkor zaniklých družstev vznikají společenství vlastníků jednotek, jejichž počet meziročně roste o tři procenta. Těch je nyní v Česku kolem 65 tisíc a zahrnují 1,6 milionu bytů.

Podle Svazu českých a moravských bytových družstev bude trend za současných podmínek i nadále pokračovat. "Klesající počet družstev, zejména těch malých, založených často za účelem privatizace původně obecních bytů, souvisí právě se vznikem společenství vlastníků jednotek," míní předseda svazu Jan Vysloužil.

Souhlasí s tím, že je potřeba obnovit podporu družstevní výstavby, která dává šanci mladým rodinám či seniorům.

"Na družstva se po roce 1989 bohužel a neprávem nahlíželo jako na pozůstatek předchozího režimu. První družstvo na našem území však bylo založeno už v roce 1847," připomněl Vysloužil.

Statistiky poskytnuté svazem přitom říkají, že bytová družstva fungují po celém světě. Patří do nich miliarda lidí, ať už těch, kteří v bytech bydlí, nebo těch, kdo pro družstva pracují. "Jako příklady zemí, kde mají bytová družstva velkou tradici, lze uvést Francii, Španělsko, Itálii, Rakousko, USA nebo Kanadu. K podpoře družstevnictví vyzvala vlády i rezoluce OSN z října 2017," uvádí Vysloužil.

Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek říká, že pokud má mít družstevní bydlení budoucnost, je potřeba změnit pravidla. "Je třeba provést některé změny, například v tom, že když někteří členové družstva neplní své závazky, musí je uhradit ti ostatní, kteří si vše plní."