Selfmademani mezi miliardáři nevymřeli

Zděděná bohatství téměř nevyhnutelně přesáhnou objem majetků získaných prací. Výsledkem bude extrémní koncentrace kapitálu, hlásá francouzský ekonom Thomas Piketty v asi nejvlivnější ekonomické knize, jakou zrodila poslední hospodářská krize. Piketty se na mnoha stránkách knihy Kapitál v 21. století snaží doložit, že návratnost kapitálu je dlouhodobě vyšší než růst ekonomiky. Metodologie a některá Pikettym použitá data mají své kritiky, ale pokud závěry akceptujeme, platí, že dědicům velkých majetků stačí, když budou reinvestovat jen část výnosů, a stejně budou hromadit majetek rychleji, než roste hospodářství.

Důsledkem má být nezvratně rostoucí koncentrace majetku, což se odrazí ve společnosti a politice. Jak jinak než neblaze. Při pohledu na to, jak se miliardáři dostávají k moci, můžeme mít tendenci konstatovat "už se stalo".

Pravidelné zprávy o tom, jak se zvyšuje propast mezi procentem nejbohatších a zbytkem světa, vlivné teze o nekončící koncentraci bohatství zdánlivě potvrzují. Nejvíc se rozdíl projevuje paradoxně v dobrých dobách, kdy ekonomiky rostou a akcie − základ majetku většiny superbohatých − jdou raketově nahoru. Výdělky zaměstnaných lidí s tím nemohou držet krok, o jejich majetcích to platí o to víc.

Jenže na samotném vrcholku pyramidy se dějí věci. Dere se na něj čím dál víc selfmademanů, lidí, kteří opravdu začínali skoro z ničeho. Někteří už jsou trochu okoukaní, ale na to, abychom v nich viděli dědičnou šlechtu bez zásluh, to rozhodně nestačí.

Už po generaci na samém vrcholu tak trochu automaticky čekáme Billa Gatese. Ať už se nám produkty Microsoftu líbí, nebo ne, těžko popřít, že agresivní růst firmy a zrod dojných krav, které vydělávají, jsou z velké části jeho zásluha. Ani patriarcha žebříčku Warren Buffett neměl v počátku kariéry víc než základ běžný v americké střední třídě té doby. Buffetta přidávajícího milion k milionu už šest dekád aktuálně objemem majetku přeskočil Mark Zuckerberg, jemuž cesta z téměř čisté nuly, kterou disponoval při založení Facebooku, mezi miliardáře trvala zhruba dva roky. Za dalších šest let už měl miliard (burzou potvrzených) desítky a dnes je nad osmdesáti miliardami dolarů. Potřebujete měřítko? Je to víc než celý český státní dluh.

Ve dvacítce největších boháčů najdeme samozřejmě i dědice rodinných majetků, mezi ně se ale míchají další, poměrně mladé tváře patřící těm, kteří se vesměs vyšvihli díky počítačům a explozivnímu růstu internetu. Vzorovým příkladem je aktuální jednička žebříčku Jeff Bezos, který se navíc tento týden stal i vůbec nejbohatším pozemšťanem moderní éry. Bezosův majetek, jehož jádrem jsou akcie "jeho" maloobchodního obra Amazon, burza oceňuje na 152 miliard dolarů, což je i při započtení inflace víc, než měl v době internetové bubliny konce tisíciletí (a před tím, než začal miliardy velkoryse rozdávat) Bill Gates.