Tváří v tvář obchodní válce, kterou rozpoutal americký prezident Donald Trump, musí být Evropa jednotná, vyzývá česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO). Zdůrazňuje, že je v zájmu všech zemí Evropské unie postavit se americkému tlaku společně.

Trump unijním státům hrozí, že zavede vysoká cla na dovoz jejich aut a také autodílů do Spojených států. Střídavě mluvil o 20- nebo 25procentním clu. To by představovalo silné vyhrocení obchodní války, která běží od června.

Státy unie se opakovaně dohodly, že na případná cla odpovědí uvalením odvetných tarifů na vybrané americké zboží. Stejně jako to udělaly minulý měsíc poté, co Trump zavedl cla na dovoz oceli a hliníku z Evropské unie.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) není z této taktiky nadšený. "Eskalovat konflikt by byla velká chyba," prohlásil koncem června na zatím posledním summitu lídrů zemí Evropské unie v Bruselu. V zákulisí pak podle informací HN tvrdil, že unie by měla být ochotná Američanům ustoupit víc než dosud.

Jourová ale v rozhovoru s HN varuje před tím, aby se Česko postavilo proti jednotnému postoji unie. "Kdyby někdo tuto jednotu naboural, bylo by to hodně hloupé. Ať už by to bylo Česko nebo jakákoliv jiná země," zdůrazňuje Jourová, která má v Evropské komisi na starosti spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovné postavení mužů a žen.

Předseda Evropské komise ­Jean-Claude Juncker bude ve středu jednat s Trumpem v Bílém domě. Chce zjistit, jestli je možné vyhrocení obchodní války zabránit.

Evropské automobilky do Spojených států loni vyvezly auta a autodíly za 58 miliard eur, což je přes 1,5 bilionu korun. Pokud by Washington zavedl 25procentní clo, evropské auto, které dnes v USA stojí 30 tisíc dolarů, by podražilo zhruba o šest tisíc dolarů. Kvůli tomu by evropští výrobci v Americe přestali být konkurenceschopní, tvrdí asociace Global Automakers, která sdružuje zahraniční automobilky podnikající v USA.

České firmy by podle analýzy mnichovského ekonomického institutu Ifo přišly o 150 milionů eur, tedy skoro o čtyři miliardy korun ročně.

Trump žádá, aby Evropská unie úplně zrušila nebo výrazně snížila současné 10procentní clo na dovoz automobilů na svůj trh. Americké clo na auta je čtyřikrát nižší.

Evropa namítá, že Američané zase udržují vysoká cla na řadu jiných výrobků. Ohledně aut tvrdí, že se jednáním o odbourání cel nebrání. Odmítá ale jednat za situace, kdy ji Trump, podle jejího názoru, vydírá tím, že nedávno zavedl zmiňovaná cla na ocel a hliník. Pokud by je Washington zrušil, je unie ochotná jednat i o autech.

Kromě toho se Evropská komise chystá Američanům nabídnout rozhovory o zrušení cel na dovoz aut mezi zeměmi, kde se nejvíce vyrábějí. Kromě USA a Evropy je to také Japonsko či Jižní Korea. Další variantou, o které chce Juncker jednat, je zrušení veškerých cel na průmyslové zboží. Je ale otázka, jestli Trumpa něco takového zajímá. Několikrát tvrdil, že jeho skutečným cílem je omezení dovozu jakýchkoliv zahraničních automobilů do Spojených států.

Jourová zdůrazňuje, že pro unii je nepřijatelné samo odůvodnění, které Trump ke svým hrozbám týkajícím se cel používá. Tvrdí, že USA s jejich pomocí chrání své bezpečnostní zájmy. "V čem je Evropa pro Spojené státy bezpečnostním ohrožením?" ptá se Jourová.

Unie taky zdůrazňuje, že je na rozdíl od Trumpa dále otevřená jednáním o volném obchodu. Minulý týden podepsala obchodní dohodu s Japonskem, na jejímž dojednání se podílela i Jourová.

Evropská komise může navíc v jednání využít i to, že proti zavedení cel se staví americký automobilový průmysl. Tamní aliance automobilových výrobců, která zastupuje 12 největších automobilek a také dodavatele součástí, v otevřeném dopise varovala ministerstvo obchodu, že cla by vyvolala "negativní domino efekt". Poškodila by konkurenceschopnost amerických výrobců a měla by dopad na ekonomiku USA.

Velké americké automobilky značnou část své domácí nabídky vyrábějí v cizině a dovážejí do Spojených států. Například firma GM takto loni importovala 36 procent vozů prodaných na americkém trhu. Přibližně stejný poměr platí pro dovezené díly a součástky pro vozy smontované v USA. Automobilka varovala vládu, že cla by vedla ke ztrátě pracovních míst ve Spojených státech a výsledkem by byla "menší GM".

Ministr obchodu Wilbur Ross minulý týden vydal prohlášení, že jeho úřad posuzuje všechny vznesené podněty a "dáme prezidentovi co nejlépe informované doporučení". Zároveň potvrdil, že definitivní rozhodnutí ohledně cel ještě nepadlo.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist