Dopovat, vyhrát a zemřít: Sportovci se snaží posouvat limity těla, rozhoduje trénink, strava i posed na kole

Mezi dráhovými cyklisty patří Tomáš Bábek do světové špičky, za pár dní bude ve Skotsku usilovat o medaile na mistrovství Evropy. Z předminulého přivezl před dvěma lety zlato a bronz.

Teď sedí s klipem na nose v ordinaci sportovního lékaře Jiřího Dostala na pražské Letné, dvě minuty se zhluboka nadechuje a vydechuje do trubice s balonkem plným kyslíku a oxidu uhelnatého. Následuje odběr krve z prstu do úzkých skleněných kapilár, ty pak postupně "vysaje" přístroj velký asi jako stolní počítač a ukáže několik čísel.

"Tato metoda jako jediná přesně změří absolutní množství červených krvinek v krvi a ukazuje její kapacitu pro přenášení kyslíku. To je pro vytrvalostní a rychlostně-vytrvalostní sporty naprosto zásadní věc," vysvětluje Dostal, do jehož ordinace v Institutu sportovního lékařství docházejí desítky českých vrcholových sportovců, aby jim pomohl odhalit limity jejich těla a posouvat je. Jeho praxe ukazuje, že o výkonech špičkových sportovců už dávno nerozhoduje jen prostý trénink, ale že jejich úspěch je, jak sám říká, "art and science", umění a věda. "Nelze být na vrcholu, aniž byste využívali superkvalitní vědecké přístupy," míní Dostal.

Specialisté se snaží pochopit, co se děje v organismu během zátěže, a najít v kaskádě jevů nejslabší článek. "Pak se dá cíleně pracovat s danou oblastí," popisuje lékař. Své o tom ví například i rychlostní kanoista Martin Fuksa, který se tady nechal vyšetřit jen pár minut před Bábkem. "V dnešní době může každý drobný posun znamenat vítězství," míní pětadvacetiletý sportovec, který získal o minulém víkendu na domácím šampionátu sedm zlatých medailí.