Baťovo dědictví: Pro někdejší továrnu o rozloze desítek fotbalových hřišť se těžko hledá využití. Současný majitel investoval do rozvoje 1,5 miliardy

Před druhou světovou válkou měl Zlín na 30 tisíc obyvatel a více než 22 tisíc z nich zaměstnával obuvnický podnik Baťa. Původně rodinná firma se rozrostla v největšího výrobce bot na světě. Po roce 1948 byl podnik znárodněn a přejmenován na Svit, v 90. letech minulého století byl zprivatizován. Firma se ale dostala do velkých dluhů a k jejímu krachu přispěl i dovoz levné obuvi z Asie. Výroba bot v areálu postupně skončila. Fabriky však stále stojí a postupem času nacházejí nové využití.

Jde to ovšem pomalu. Areál bývalých Baťových závodů se svou velikostí 65 hektarů řadí mezi největší rozvojová území v centru města v Česku. Proměnu tovární čtvrti do značné míry určuje zlínská firma Cream, která vlastní asi 60 procent jejího území.

"Našli jsme novou funkci pro statisíce metrů čtverečních, což představuje rozlohu minimálně několika desítek fotbalových hřišť," popisuje Martin Jarolím, generální ředitel společnosti Cream. V bývalých výrobních halách jsou dnes kanceláře, obchodní prostory, byty, fitness centrum, podnikatelské inovační centrum či muzeum. "K dnešnímu dni se naše investice do areálu pohybují kolem jedné a půl miliardy korun," dodává Jarolím.

Baťovo dědictví

Další 3
fotografie

Areál pomohly oživit veřejné peníze

Jarolím zná areál Baťových závodů jako vlastní boty. Když podnik Svit koncem 90. let spadl do konkurzu, ovládli jej věřitelé. Mezi největší z nich patřila ČSOB. A tato banka si Jarolíma najala, aby jí majetek, především nemovitosti, pohlídal. "Byl to obchodně-ekonomicko-právní úkol, který měl původně být na dva měsíce," vzpomíná Jarolím s tím, že angažmá už trvá 18 let. Mezitím majetek přešel na firmy ze skupiny Cream, kterou ovládá podnikatel Petr Tankó.

"Celkovou restrukturalizaci v Baťových závodech pomohl nastartovat souhlas s tím, abychom společnost oddlužili prodejem 21. budovy," vysvětluje Jarolím. Bývalou správní budovu firmy Baťa si koupil Zlínský kraj, který počátkem nového milénia potřeboval nové sídlo. Po rekonstrukci své doby nejvyššího objektu v Československu se do budovy nastěhovali úředníci Zlínského kraje a finanční úřad. To bylo v roce 2004. "Zbývající budovy zůstávaly dál opuštěné," říká Jarolím. "Pak se nám podařilo do areálu vtáhnout město Zlín, které si odkoupilo 23. budovu. Nebýt těchto dvou silných partnerů z veřejného sektoru, mnohé z dalších kroků by se pravděpodobně nepovedly," konstatuje. V bývalé výrobní budově č. 23 dnes sídlí Podnikatelské inovační centrum Zlín.

Zlínský kraj si koupil také tovární budovy č. 14 a 15, kde otevřel Baťův institut s galerií, muzeem a knihovnou. Podstatnou část na rekonstrukci objektů ve výši 920 milionů korun získal Zlínský kraj ze strukturálních fondů Evropské unie.

Do obnov industriálních budov investuje i Cream. Budova č. 34 je dnes plně pronajatá, a to je v ní celkem 60 tisíc metrů čtverečních. Své kanceláře má v někdejším centrálním skladu obuvi i samotná firma Cream. V budově č. 32 zase vznikly po rekonstrukci kanceláře, obchody, ale i loftové byty. Cream připravuje další konverze budov v areálu a má plány i v lokalitě Rybníky, kde se počítá především s logistikou a výrobou.

Do Fabriky za nákupy a zábavou

Teď ovšem čeká Cream poslední projekt ve východní části areálu Baťových závodů, jenž bude zároveň první novostavbou pro firmu v tomto území, pomineme-li stavbu parkovacího domu. Na místě budov s čísly 24, 25 a 26 firma postaví multifunkční centrum. Původní továrny investor kvůli špatnému technickému stavu zboural a dnes prostor slouží jako parkoviště.

"Posudky na statiku potvrdily, že kvůli degradaci betonu nelze budovy zachránit. Kdyby byla statika v pořádku, pravděpodobně bychom je byli schopni zachovat. To jsme ostatně ukázali na jiných budovách, které jsme revitalizovali," připomíná Jarolím.