Kam se poděli obávaní ruští hooligans

Před zápasem Anglie−Rusko na mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2016 připomínaly ulice Marseille bitevní pole. Ruští hooligans v bitkách jednoznačně poráželi anglické rowdies a někteří moskevští politici v televizi "své" chuligány ještě oslavovali. Ve skutečnosti se ale právě tehdy stát rozhodl, že celou subkulturu fotbalových násilníků zkrotí, přesněji řečeno zadupe do země. Nikdo totiž nechtěl, aby se podobné scény opakovaly i během letošního mistrovství světa, které hostilo jedenáct ruských měst. A Kreml slavil úspěch, šampionát proběhl bez jediného konfliktu. Ruské silové složky daly hooligans jasně najevo, co by následovalo, pokud by někdo z nich jen vystrčil nos.

Normální chlapi

Scény z Marseille znepokojily všechny, kdo se letos na mistrovství světa do Ruska chystali. Ruští násilníci, kteří tehdy do Francie dorazili, byli zjevně organizovaní a pro pouliční boj dobře vyzbrojení. Ve výbavě nechyběly vyztužené rukavice, používané při bojových sportech, někteří si přivezli obušky, a vzhledem k tomu, že jeden britský fanoušek skončil pobodaný v nemocnici, nechyběly ani nože. Celková bilance: stovka zraněných, z níž třetina musela být převezena do nemocnice. Pět lidí bylo zraněno těžce.

Ještě horší bylo, že to vypadalo, jako by hooligans měli podporu představitelů ruského státu. Poslanec parlamentu za Žirinovského liberální demokraty Igor Lebeděv prohlásil: "Nevidím nic špatného na rvačce fanoušků. Ti kluci jsou molodci. Jen tak dál!" Ani ruský prezident Vladimir Putin jejich řádění jednoznačně neodsoudil a jen prohlásil, že nechápe, jak mohlo "dvě stě našich fanoušků zbít několik tisíc Angličanů". Dokonce mluvčí Vyšetřovacího výboru, jakési ruské FBI, se na adresu rváčů vyjádřil, že jsou to "normální chlapi". Podezření posiloval i fakt, že Kreml podle všeho využívá některé skupiny hooligans k rozbíjení opozičních setkání a demonstrací.

V Marseilli při bitce zadrželi i představitele oficiálního Všeruského svazu fanoušků, který byl tehdy ještě členem ruské fotbalové asociace. Jeho předsedu Alexandera Šprygina, přezdívaného Komanč, poté z Francie vyhostili, ale o pár dní později se objevil v Toulouse na zápase s Walesem. Z Ruska přiletěl na palubě soukromého tryskáče jednoho z ruských miliardářů a francouzští pasoví úředníci si nějakým omylem nevšimli, že je na seznamu nežádoucích osob. Na stadionu byl pak opět zadržen a podruhé deportován.

Toto extempore by se však dalo nazvat jeho labutí písní. V září stejného roku byl Komanč zatčen, tentokrát už v Rusku, policie prohledala jeho byt i sídlo svazu fanoušků, a Špryginovi den před zatčením navíc někdo podpálil auto.

Samotná organizace, v jejímž čele Šprygin stál, byla vyloučena z ruského fotbalového svazu. Server Lenta.ru tehdy napsal, že tehdejšího předsedu fotbalového svazu Vitalije Mutka rozčílilo, že Komanč nedokázal uhlídat chuligány a sám se přes zákaz vrátil na francouzské mistrovství.

Podle znalce ruské hooliganské scény Sergeje Smirnova ale hlavním důvodem zákroku proti fotbalovým násilníkům z fotbalových stadionů byl šok, který jejich řádění v Marseilli vyvolalo u šéfů tamních silových složek. "Oni na to koukali a říkali: A tohle má být i tady? Tak to ani omylem. Už během tehdejšího šampionátu začali obcházet známé firmy z tohoto prostředí a důrazně jim radili, aby si případnou cestu na zápasy do Francie rozmysleli," popisuje Smirnov.