Právní pomoc chudým stále pokulhává. Nově mají alespoň nárok na zastupování státem placeným právníkem ve sporech s úřady

Začátek letních prázdnin přinesl jednu z největších změn v bezplatné právní pomoci za poslední roky. Díky novele zákona o advokacii stát od 1. července nemajetným lidem platí zastupování profesionálem před soudem, a to nejenom v oblasti trestního práva, ale také ve sporech s úřady anebo před Ústavním soudem. Sociálně slabším občanům také proplatí návštěvy u právníka, celkově půjde o dvě hodiny ročně. Česko tak má konečně alespoň částečně zakotveno, jak se stát o chudší obyvatele s právními problémy postará.

Tento výsledek se však podle řady advokátů či neziskových organizací nedá považovat za úspěch. Už před dvěma lety chtěl zavést komplexní systém pro bezplatnou právní pomoc kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). A to zcela novým zákonem. Ten se ale nepodařilo dotáhnout a namísto samostatné normy se nakonec novelizoval stavovský předpis advokátů.

S advokátem bez placení

Bezplatná právní pomoc se od začátku léta nově dělí na tři kategorie − jednak drobné poradenství v délce od 30 do 120 minut ročně, dále poradenství pro cizince, například v azylových centrech, a rovněž poskytnutí právních služeb, tedy třeba sepsání smlouvy nebo zastupování před soudem v případě, kdy pouhá porada s advokátem nestačí.

"V případě drobné právní pomoci dostanou advokáti 150 korun. U zastupování při řízeních bude odměna závislá na advokátním tarifu," popsala pro Český rozhlas Irena Schejbalová, ředitelka brněnské pobočky České advokátní komory.

Časové omezení porady maximálně na dvě hodiny ročně ale podle některých advokátů nebude stačit na zorientování se v případu a poskytnutí účinné pomoci. "U složitějších případů se advokát například za půl hodiny nemůže stihnout ani seznámit s okolnostmi případu, přečíst podklady a nastudovat příslušnou právní úpravu, natož klientovi efektivně poradit," uvedla advokátka Markéta Pravdová z kanceláře bnt attorneys-at-law.

Podle Schejbalové se ale jedná jen o informativní právní porady, které neřeší celé případy.

Do trojnásobku životního minima

Na krátkou poradu s advokátem dosáhnou lidé, kteří si podají žádost a jejichž příjem nebude vyšší než trojnásobek životního minima, tedy 10 230 korun měsíčně. Žádost je zpoplatněna stokorunou. Podle Veroniky Ježkové z organizace proFem je příjmový limit pro právní radu omezující. "Měl by být stanoven okruh lidí, kteří mají na právní poradu nárok bez prokazování příjmů," uvedla Ježková. "Představte si třeba seniora, který má příjem nad stanovenou částku, ale jeho děti a vnuci jej o důchod připraví v rámci transgeneračního ekonomického domácího násilí, které je v Česku velice časté," upozornila.

Cizincům, dětem pod 15 let nebo například lidem pobírajícím dávky v hmotné nouzi pak může být poplatek odpuštěn. A právě takových případů bude velké procento, řekla mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková. "V případě splnění podmínek pak žadateli Česká advokátní komora určí advokáta bez zbytečného odkladu," sdělila Chaloupková.

Advokáti, kteří chtějí pomáhat podle nového systému, se zapíšou na speciální seznam České advokátní komory. Pokud bude zapsaných advokátů nedostatek, bude komora přidělovat i ty nezapsané. Například advokátka Eva Decroix se na seznam už zapsala.

"Považuji za svou morální a společenskou povinnost advokátního stavu umět podat pomocnou ruku. Ostatně dělám to i bez seznamu a vím, že nejsem mezi advokáty sama," řekla Decroix.

Protesty neziskových organizací

Podle oslovených advokátů i neziskových organizací nicméně s novelou zákona nedochází k žádné velké systémové změně v poskytování bezplatné právní pomoci.

"Lidé již v minulosti měli možnost se obrátit na Českou advokátní komoru a požádat o ustanovení advokáta za účelem bezplatného právního zastupování," připomněla Pravdová z bnt attorneys-at-law. Její kancelář přitom patří k těm, které bezplatně pomáhají samy od sebe. Za spolupráci s organizací Cesta domů dokonce získala vloni ocenění Pro bono & CSR.

Advokátce Decroix zase v zákoně chybí zajištění bezplatné právní pomoci v začátcích řízení v běžných občanskoprávních sporech. U těch často nezbývá, než že se advokáti nabídnou s pomocí sami.

S podobou, v jaké je nově bezplatná právní pomoc upravena, nejsou spokojeny ani neziskové organizace. Původně měly být v zákoně jakožto poskytovatelé právních rad i ony, nakonec se tam ale nedostaly.

"Zapracování bezplatné právní pomoci do novely zákona o advokacii je v podstatě obejití myšlenky, kdy bezplatná právní pomoc měla být upravena samostatným zákonem, který měl tuto problematiku řešit komplexně," uvedl Stanislav Skalický, ředitel Asociace občanských poraden.

Právníci nechybí

"Bohužel se nám nepodařilo nalézt způsob, jak neziskové organizace do systému zapojit," řekl již dříve exministr spravedlnosti Robert Pelikán deníku Právo.

Podpory se neziskové organizace nedočkaly ani od tehdejšího ministra pro lidská práva Jana Chvojky (ČSSD). "Jsem toho názoru, že bezplatnou právní pomoc by měli poskytovat jen advokáti, kteří mají ze zákona pojištění odpovědnosti za škodu v souvislosti s poskytováním právních služeb," uvedl Chvojka.

To, že by v neziskovkách advokáti chyběli, si ale nemyslí právnička Ježková. "Mnohé organizace, jako je třeba i proFem, disponují právníky, kteří jsou původní profesí advokáti. Ti však kvůli uzavření pracovněprávního vztahu s organizací musí výkon své profese pozastavit, aby neporušovali právě advokátní předpisy," vysvětlila Ježková. Také organizace proFem, která se mimo jiné stará o ženy ohrožené domácím násilím, získala v minulosti ocenění Pro bono & CSR, a to za svou dobročinnou činnost.

Gertě Mazalové ze Sdružení obrany spotřebitelů sice opomenutí neziskovek v zákoně vadí, oceňuje ale, že zákon rozšířil alespoň poskytování bezplatné právní pomoci od advokátů. "Každá nová možnost dostupných právních služeb pro občany je určitě dobrá. Poskytování porad neziskovým sektorem to ale rozhodně nemůže nahradit," řekla Mazalová.