Když se počátkem června sešli americký a severokorejský vůdce v Singapuru, nemohlo nikomu uniknout, že ať už se tam peklo cokoli, Evropa byla ponechána stranou. Vzhledem k tomu, že obsah i důsledky summitu zůstávají nejasné, nemuselo by to Evropany tolik mrzet (tedy pokud to neberou jako důkaz své uvadající prestiže). V pondělí spuštěné první kolo amerických protiíránských sankcí se jich ale citelně dotýká, protože míří proti tři roky staré dohodě o íránském jaderném programu, kterou podepsaly mimo jiné hned tři evropské mocnosti − Británie, Francie, Německo − a navíc i Evropská unie jako celek.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Za jakých podmínek by mohly Trumpem uplatněné protiíránské sankce fungovat natolik, aby přiměly Teherán k dohodě.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se