Jeden z pilířů zříceného mostu v Janově se naklání. Hrozí, že zbylá část stavby spadne

Pětačtyřicet metrů nad hlavami lidí v obytných domech v italském Janově přejely každý den tisíce aut. Morandiho most spojoval severozápad země s italskou Riviérou, vedla přes něj cesta až do Francie. V úterý se most zřítil za plného provozu. Asi 20 vozidel skončilo v sutinách, další spadla do řeky Polcevera, na železniční koleje a průmyslové haly. Kolaps přetnul klíčové spojení a rozdělil region na dvě části.

Hasiči a místní policie navíc varovali obyvatele ulice pod mostem, že jeden z pilířů mostu se naklání. Hrozí tak, že zbylá část stavby každým okamžikem spadne. Mezitím bylo přerušeno odstraňování sutin a hledání mrtvých i přeživších v korytu řeky Poncevera, která vede pod mostem. 

Podle janovského starosty Marca Bussiho budou zbytky mostu strženy, stejně jako domy pod ním. "O evakuované se staráme, je to naše priorita. Dostanou nové bydlení. Bylo evakuováno 311 rodin," uvedl starosta.

Po pádu mostu se na místo okamžitě sjelo nejméně 200 hasičů a desítky záchranářů. V deštivém počasí vypadalo okolí jako po zemětřesení. Sutiny prohledávali specialisté se psy. "Je to peklo," uvedli pro list La Stampa záchranáři, kterým se podařilo vyprostit několik přeživších.

Neštěstí si vyžádalo 42 obětí, další desítky lidí byly zraněny. Podle počtu mrtvých jde o největší neštěstí spojené s pádem mostu za poslední léta. Náměstek italského ministra dopravy Eduardo Rixi upozorňuje, že číslo nemusí být konečné.

Sesuv půdy nebo blesk. Itálie vyšetřuje pád mostu v Janově

Dalších 8
fotografií

Z mostu se zřítil i kamion české firmy Sped-it. Jeho řidič nehodu přežil, nyní je v nemocnici a mimo ohrožení života.

V nemocnici zůstane na pozorování pět až sedm dnů. Má zlomených pět žeber a pohmožděné plíce, ale cítí se dobře. Ve středu to řekl jednatel společnosti Sped-it Václav Zázvůrek.

"Určitě ho zachránil bezpečnostní pás. Možná také to, že je to nové auto, nová generace Mercedesu. A měl i štěstí, že se mu asi odpojil návěs," řekl Zázvůrek.

Podle řidiče byla před tunelem drobná nehoda, která zpomalila provoz. "A pak si jenom pamatuje, jak se to zhouplo, a propad dolů. Nic víc si už nepamatuje," dodal Zázvůrek.

Odhadovaná škoda na soupravě je zhruba 2,5 milionu korun. Řidič, který u firmy pracuje osm let, vezl zboží na vykládku poblíž Janova. O tom, že kamion havaroval, se firma dozvěděla díky sledování polohy vozidla prostřednictvím GPS. Těsně před polednem se souprava podle GPS zastavila v inkriminovaném místě.

"Viděl jsem několik lidí, kteří běželi směrem ke mně, bez bot a vyděšení. Slyšel jsem ránu. Bylo to strašné," vyprávěl řidič autobusu Alberto Lercari listu Corriere della Sera. "Sutiny přistály jen 20 metrů od mého auta. Nejprve se zřítil centrální pilíř a pak všechno ostatní," dodal Davide Ricci, další svědek události, pro deník La Stampa.

Úřady začaly okamžitě vyšetřovat, co za pádem části frekventovaného mostu stojí. "Pokud jsou za kolaps odpovědní lidé, tak za to zaplatí," uvedl Danilo Toninelli, ministr dopravy. Italská média přišla se zprávou, že most byl dlouhodobě přetížený a často ucpaný dlouhými kolonami aut.

"Je těžké teď přijít s nějakou hypotézou. Říká se, že do něj uhodil blesk, je ale příliš brzy na to cokoliv říct," uvedl pro deník Guardian Andrea Montefusco, stavební expert z římské univerzity Luiss. Stavba se každopádně zřítila za silného deště. Je tedy možné, že přívalové srážky a následný sesuv půdy mohly přispět k tragédii. Mluví se také o konstrukční vadě.

Most byl v provozu od roku 1967 a podle charakteristických pilířů si vysloužil přezdívku Ponte di Brooklyn, tedy Brooklynský most − s odkazem na slavnou stavbu v New Yorku.

Vystavěn byl v 60. letech, tedy v době, kterou poznamenala řada afér spojených s ovlivňováním staveb skupinami organizovaného zločinu.

Firmy propojené s italskými mafiemi předávaly nekvalitní stavby.

Oficiálně se most jmenoval po stavebním inženýrovi Riccardu Morandim a během let prošel řadou oprav.

V době pádu se na jedné z nich zrovna pracovalo, uvedla společnost Autostrade per l'Italia, která provozuje většinu dálnic v zemi. Giovanni Castellucci, zástupce firmy Atlantia, pod kterou Autostrade patří, tvrdí, že most byl bezpečný. Přesto akcie Atlantie na burze klesaly až o deset procent. Zaznamenaly tak největší pád od roku 2008, uvedla agentura Bloomberg.

Italská vláda nyní žádá rezignaci vedení společnosti Autostrade. Chce jí také odebrat koncesi ke správě dálnice a vymáhat finanční postih. Ve středu to řekl italský ministr dopravy Danilo Toninelli. Firma by mohla podle smlouvy zaplatit až 150 milionů eur (3,85 miliardy korun).

"Vedení firmy Autostrade per l'Italia musí nejprve odstoupit," uvedl ministr na Facebooku. "Společnost Autostrade per l'Italia nebyla schopna dostát svým závazkům vyplývajícím ze smlouvy o provozování této infrastruktury," řekl Toninelli v televizním kanálu RAI 1. Informoval dále, že svůj resort zmocnil, aby aplikoval sankce vyplývající ze smlouvy uzavřené se společností, tedy aby jí odebral koncesi a vymáhal finanční postih, který podle smlouvy může být až 150 milionů eur.

Most "se nezřítil nešťastnou náhodou, ale protože se neprovedla údržba", myslí si vicepremiér Luigi Di Maio, předseda vládního Hnutí pěti hvězd (M5S). "Ti, co nesou zodpovědnost, mají jméno a příjmení, je to společnost Autostrade per l'Italia," uvedl Di Maio v rozhlase. "Celé roky se říká, že soukromníci dálnice spravují lépe než stát. A teď nám držitel jedné z největších koncesí v Evropě tvrdí, že most byl bezpečný a nic jeho zřícení nenapovídalo," rozvedl.

"Společnost Autostrade měla provést údržbu, ale neučinila tak. Vybírala jedno z nejdražších mýtných v Evropě a platila jedny z nejnižších daní, a navíc v Lucembursku. Společnost musí přijít o koncesi a zaplatit pokutu. Pokud se soukromník nedokáže postarat o dálnice, zastane to stát," uvedl Di Maio.

Jeho strana se ovšem po neštěstí nevyhnula kritice - někteří poslanci M5S v roce 2013 zpochybnili ambiciózní a nákladné opravy mostu jako plýtvání penězi. Dokument z roku 2013, v němž M5S hrozbu zřícení mostu přirovnává k "pohádce pro děti", ve středu z webu hnutí zmizel, informoval list Politico.

Další vicepremiér Matteo Salvini, předseda eurokeptické Ligy a ministr vnitra, uvedl, že na popud vlády budou v celé zemi prověřeny stárnoucí mosty a tunely. Italská vláda musí podle něj vyčlenit více financí na infrastrukturu a nebrat přitom v potaz rozpočtová pravidla Evropské unie.

"Měli bychom si položit otázku, zda respektování těchto rozpočtových pravidel je důležitější než bezpečnost italských občanů. Podle mého to samozřejmě důležitější není," konstatoval ministr vnitra.

Zpravodajský server BBC upozornil, že zatímco v roce 2006 Itálie vyčlenila na silnice přes 14 miliard eur (359,7 miliardy Kč), po finanční krizi v roce 2008 částka klesla pod čtyři miliardy eur (102,8 miliardy korun).

"Most byl něco jako klenot italského inženýrství, protože byl postaven s využitím tehdy nových technických postupů. Byla to novinka, jako dítě jsem si přejezd přes tento most užíval," dodal stavební expert Montefusco.

Statici od úterý prověřují zbylou část stavby. Úřady také hledají cesty, jak bez mostu zajistit důležité dopravní spojení.

Video: Dramatická záchrana řidiče z visícího vraku. Hasiči museli slaňovat