VŠE o... Íránu a jeho "smart cities"

V posledních letech byl Írán nejčastěji spojován s jaderným programem a sankcemi, které na něj uvalily Spojené státy americké a Evropská unie. Méně už se ale o něm hovoří v souvislosti s moderními technologiemi, natož s čím dál více oblíbenými projekty tzv. chytrých měst.

Takto zaměřené iniciativy dnes zažívají v Íránu boom a nabízejí řadu příležitostí pro investice, přenos znalostí a technologií. V červenci se v Teheránu konala již sedmá mezinárodní konference týkající se inovací a technologií, tentokrát zaměřená na chytrá města.

Téma konference reflektovalo současné snahy řešit na místní i celonárodní úrovni aktuální problémy s využitím moderních technologií. Zvláštní pozornost a podpora je věnována start-upům a inovativním firmám, které by měly být zapojeny do hledání řešení. Teherán je ideálním kandidátem na budoucí chytré město, neboť potřebuje vyřešit řadu problémů a dostupnost technologií a internetu je zde vysoká. Rychlá expanze města v posledních dekádách nebyla ale doprovázena dostatečně rychlým rozšiřováním veřejné dopravy. Mezi nejpalčivější problémy dnes proto patří dopravní zácpy a s tím související znečištění ovzduší, hluk či problémy s parkováním.

Další kapitoly pak tvoří separace a recyklace odpadu, získávání energie či výstavba nové infrastruktury včetně hotelů. Ubytovacích kapacit, na které jsme běžně zvyklí ze západních států, je v zemi, včetně hlavního města, stále nedostatek. K řešení výše uvedených problémů může přispět to, že v Íránu každoročně úspěšně ukončí studium na některé z technických škol přes pět tisíc studentů. To je dle náměstka ministra pro vědu, výzkum a technologie ve věci vzdělávání Shariati Niasariho druhý nejvyšší počet na světě po Rusku.

Technické obory jsou historicky na vysoké úrovni a řadí se mezi perspektivní odvětví. Studium je velmi žádané i mezi ženami, ačkoliv jejich uplatnění na pracovním trhu může být obtížnější, než je tomu v případě mužů. Země tedy disponuje dostatečně kvalitním lidským kapitálem, ale její ekonomická situace a sankce uvalené západními ekonomikami brzdily využití tohoto potenciálu.

Sankce taktéž bránily či velmi komplikovaly přístup zahraničních firem na íránský trh a značně omezily přenos technologií a znalostí. To by se nyní mohlo změnit. Příležitosti pro rozvoj možné spolupráce mezi íránskými a zahraničními partnery jsou značné, avšak ohlášené postupné obnovování v nedávné době zrušených ekonomických sankcí ze strany Spojených států může potenciální spolupráci opět narušit.