Zmínka o koncertu Karla Gotta, který se měl uskutečnit u příležitosti české prezentace na knižním veletrhu v Lipsku, vzbudila rozruch. Znovu ukázala, že na "úlohu Gotta v dějinách" u nás nejpozději od sedmdesátých let minulého století existují rozdílné názory. Ale když je řeč o koncertu v Německu, je dobré si připomenout: Němci vnímají Gotta skrze jinou kariéru než Češi. Je pro ně někým jiným. Kým?

Největší hvězda, která vzešla z československé pop-music, neprožila jednu mimořádnou kariéru: byly dvě. O Gottově německé popularitě se u nás samozřejmě ví. Ale představy o tom, co vše bylo okolo zpěváka v Německu jinak, jsou mlhavé.

Mladý Gott byl v Československu pionýr, tedy průkopník. Když s divadlem Semafor počátkem šedesátých let dobýval větší uvolnění v zábavě, když s textařem a manažerem Jiřím Štaidlem vynalézali moderní pop-music u nás, v tom se nebál razit čerstvé cesty: a ze všeho nejvíc v ambici stát se skutečnou pěveckou hvězdou, jaké jsme znali ze světa.

Gott už dlouho není zpěvákem pro mladé: tehdy byl, a do počátku sedmdesátých let po něm mladé dívky bláznily autenticky. Jeho německá kariéra se však od začátku lišila. Od průlomové nahrávky Weiss du wohin a nahrávací smlouvy s Polydorem v roce 1967 přijal Gott nabízenou stylizaci zpěváka "schlagerů", středoproudého popu, který míří ke střední generaci. Je to usedlejší hudba, ale se svými Němci si rozumí. Má pevnou tradici: spojuje německé taneční písně, vlivy swingových hitů, italské kantilény, romantické evergreeny, operety…

A Gottův nepochybný úspěch v Německu ukázal, že se dokáže strefit i do jiného vkusu a požadavků, než jaké měla česká scéna.

Doma Gott vydal vůbec první coververzi Beatles − píseň Adresát neznámý, čili From Me To You. Desky Elvise Presleyho se u nás neprodávaly: o to větší prostor mohla mít Gottova Cesta rájem (u Elvise Crying in the Chapel). Zatímco v Česku byli takoví jako Gott věrozvěsty (a také náhražkami) západní popkultury, na Západě něco takového nemělo smysl. Elvise a Beatles tam byly plné obchody. Německý manažer Ossi Drechsler a další Gottovi jasně vysvětlili, že pokud chce prorazit jako výrazný typ, musí být někým jiným.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.