Poločas rozpadu ANO: Členové hnutí si v několika městech vyhlásili válku. Strana vznikla rychle a na vůdcovském principu, říkají politologové

Na začátku Kroměříže nás vítá nepřehlédnutelný billboard s podobiznou volebního lídra hnutí ANO. Pro muže na fotce − předsedu nedalekého Agrodružstva Postoupky Jana Haška − jde o druhý pokus, kterak prorazit v politice. V roce 2016 za ANO prohrál souboj o senátorský mandát, teď pomýšlí na post kroměřížského starosty.

Pro toho, kdo nezná aktuální politickou situaci v moravském městě, může být stěží pochopitelné, že Babišovo hnutí do komunálních voleb vysílá jako jedničku politicky nezkušeného zemědělského družstevníka a z kandidátky zmizela většina lidí, kteří v Babišově dresu vyhráli místní volby v roce 2014 a čtyři roky zasedají v kroměřížském zastupitelstvu. Týká se to v prvé řadě starosty Jaroslava Němce, někdejšího ředitele základní školy. Němec je teď spolu s dalšími třemi kolegy, kteří dříve v zastupitelstvu reprezentovali ANO coby nečlenové, na konkurenční kandidátce Nezávislých.

Kroměříž se tak přidává na neformální soupisku velkých měst, kde Babišova politická formace během prvního období v komunálu prošla velmi tvrdou "očistnou" kúrou. Z původních kandidátek mnohde nezůstal kámen na kameni. Stejně jako třeba v Praze, také v Kroměříži se hnutí ANO své vnitřní problémy a neúspěchy snaží překrýt tím, že voličům nabízí nové tváře.

Střet zájmů jako hrom

"Když jsem do ANO v roce 2014 vstupoval, věřil jsem, že hnutí může změnit poměry v zemi. Jestli se ale něco změnilo, tak hlavně poměry v samotném hnutí, a to nepochybně k horšímu," říká pro HN starosta Němec, který letos v dubnu z ANO vystoupil. Odešel kvůli dlouhodobým neshodám s kolegy z místní buňky, mezi nimiž má klíčové slovo nynější předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček a jeho blízký spolupracovník Jan Štrof, donedávna šéf Vondráčkovy parlamentní kanceláře.

V zastupitelstvu prý Němec zpočátku necítil žádný větší problém, vládnoucí ANO spolupracovalo i s opozicí. Klíčový střet se podle něj odehrál v roce 2016 kolem podílu města ve firmě Vodovody a kanalizace Kroměříž.

Němec proti vůli Vondráčka a Štrofa v zastupitelstvu prosadil akcionářskou smlouvu, uzavřenou s některými dalšími menšími městy a obcemi v regionu. Smlouva má na příštích 30 let zabránit tomu, aby byla kroměřížská vodárna zprivatizována. Část obcí z Kroměřížska teď prostřednictvím schválené akcionářské smlouvy společně drží 51,5 % akcií společnosti. Kdyby chtěl někdo ze signatářů svazek opustit, ostatní obce mají na jeho akcie předkupní právo. Tato vlastnická konstelace má mimo jiné zabezpečit, že vodárna neztratí nárok na evropské dotace a ceny vody pro obyvatele zůstanou na přijatelné výši.

Radek Vondráček, jenž byl do loňského ledna i místostarostou města, se svým pobočníkem Janem Štrofem však měli s vodárnou jiné plány: odkoupit podíl od společnosti Česká infrastrukturní (součást skupiny Penta). Ta už před lety získala od některých měst a obcí zhruba třetinový podíl na hlasovacích právech vodárenské společnosti − nikoliv však akcie firmy samotné. Soukromá firma byla ochotna svůj podíl prodat, ovšem za dvojnásobnou cenu, než za kterou práva kdysi kupovala.

"Jediný, kdo by na tom všem vydělal, by byla právě Česká infrastrukturní. Praktický přínos pro město by byl nulový," tvrdí starosta Němec. Poukazuje i na to, že dlouholetým šéfem představenstva České infrastrukturní je Milan Fritz, který je zároveň za hnutí ANO radním v nedalekém Holešově. Politika se tady nápadně protla s byznysem.

"Je to střet zájmů jako hrom," soudí Němec. A tvrdí, že jeho dnes už bývalí kolegové z Babišova hnutí ve skutečnosti nehájili veřejný zájem, nýbrž zájem soukromého subjektu reprezentovaného s nimi spřízněným Fritzem.