Palachovský skok do prázdna: Přehlídka českého a slovenského umění mapuje období od začátku pražského jara po normalizaci

Alexander Dubček v plavkách na fotografii otištěné v Mladém světě v červnu 1968 plavně letí. Fotograf jej zachytil při seskoku z můstku do bazénu na koupališti ve slovenské Santovce. Výřez snímku, na němž zůstalo jen politikovo tělo plachtící vzduchem, je ironickým mottem plzeňské výstavy s názvem vypůjčeným od básníka Miroslava Holuba Anatomie skoku do prázdna. Přehlídka českého a slovenského umění mapuje dosud opomíjené období od pražského jara, zašlapaného vojenskou invazí v srpnu 1968, po začátek normalizace.

"Překvapilo mě, jak je těch několik přelomových let nereflektovaných," říká kurátorka výstavy Helena Musilová. V Masných krámech, výstavní síni Západočeské galerie, shromáždila 150 děl od 88 českých a slovenských autorů. Je to přehlídka málo známých i proslulých jmen. Své práce tu mají Jan Zrzavý, Jiří Kolář, Stanislav Kolíbal, Jitka a Květa Válovy, Július Koller, Karel Nepraš, Olbram Zoubek, Adriena Šimotová a například také Václav Havel, od nějž tu jsou vystaveny vizuální básně.

V druhé polovině šedesátých let se výtvarným kritikům zdálo, že české a slovenské umění je po formální stránce vytříbené, dokonce drží krok se Západem, ale chybí mu obsah. Jako by šlo o rouhání, rok 1968 přinesl drama, které změnilo osud obou národů. Vojenský zásah a reakce lidí, heroický čin Jana Palacha a také následné ztrácení získaných svobod, to všechno se muselo odrazit v tvorbě umělců, z nichž většina se následně ocitla v neoficiální, státem potírané zóně.

Autoři výstavy nezahrnuli do výběru fotografii, zato představují několik plakátů, například brněnský grafik Václav Ševčík krátce po příjezdu tanků vytvořil plakát s velkým rastrovaným okem, ze kterého kane krvavá slza. Plakát nechal vytisknout a spolu s přáteli jej rozvezli do řady měst, v nichž se motiv stal součástí divoké pouliční "výzdoby".