"Západ je v pr*eli. Po*rali jsme to… Se Západem je konec," říká americký ministr financí Hank Paulson v britském dokumentárním dramatu The Last Days of Lehman Brothers. Není to historicky doložený výrok. Ale přesto vyjadřuje náladu, která v nejvyšších patrech politické i ekonomické moci vládla téměř na den před deseti lety − v době, kdy se hroutila americká investiční banka Lehman Brothers.
A nejen ona. V ohrožení byl celý finanční systém USA, přičemž bylo zřejmé, že nákaza se brzy rozšíří do světa. A bylo jen otázkou času, kdy se krize z finančního sektoru rozšíří dál a vyvolá krachy firem a miliony lidí připraví o práci. Mnohým se tehdy zdálo, že nepřichází běžná recese, ale hluboká krize, která může položit ekonomiku demokratických zemí světa. Tedy zničit to, čemu politicky a hodnotově říkáme Západ.
Tento katastrofický scénář naštěstí nenastal. Západní svět spadl do hluboké recese, největší od velké hospodářské krize z přelomu 20. a 30. let minulého století, nezaměstnanost vystřelila nahoru. Až na pár výjimek se ale státy z této recese celkem rychle dostaly, a to i díky okamžitým krokům vlád a centrálních bank.
Přesto je ale dnes Západ a jeho hodnoty liberální demokracie, tolerance a kapitalismu v ohrožení. Útočí na ně populisté různého zabarvení, největší úspěch ale u voličů mají ti krajně pravicoví či nacionalističtí. Ostrou kritiku stávajícího uspořádání a snahu ho od základů "přeorat" najdeme v různé míře u politiků, jako je Donald Trump, Marine Le Penová, Viktor Orbán nebo třeba Tomio Okamura. Částečně sem patří i Andrej Babiš, kterého rakouský profesor politologie Reinhard Heinisch označuje za "centristického populistu".
Světová finanční a hospodářská krize se pro tyto politiky stala odrazovým můstkem, díky kterému se někteří z nich dostali k moci, jiní k ní nemají daleko. V důsledku krize i úsporných opatření, která následovala brzy po zavedení zmíněného ekonomického stimulu, vystoupil do popředí trend patrný už od 80. let − výrazně rostoucí nerovnost.
"Podpora populistických nebo autoritářských stran souvisí s klesající ekonomickou jistotou velké části populace. O tuto jistotu lidé přicházejí kvůli narušení státu blahobytu, jak byl na Západě budován po druhé světové válce," říká Ondřej Císař z Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd UK.
VÝVOJ AMERICKÉHO AKCIOVÉHO INDEXU S&P 500
Konkrétní čísla to jasně dokazují − příjmy poloviny Američanů se oproti 70. létům minulého století až donedávna v reálném vyjádření nezvýšily vůbec. Ale příjem jednoho procenta nejbohatších Američanů stoupl o 216 procent. Zatímco v roce 1970 prakticky každý 30letý obyvatel USA vydělával víc než jeho rodiče ve stejném věku, dnes to platí jen o polovině třicátníků. Americký sen o tom, že se děti budou mít lépe než jejich rodiče, je pro miliony lidí skutečně jen snem.
Sny se nehroutí jen Američanům − mladí Italové do 35 let mají o více než čtvrtinu nižší příjmy, než na jaké dosáhli stejně staří lidé před 25 lety. Naopak současní italští důchodci jsou o čtvrtinu bohatší než jejich předchůdci před čtvrtstoletím. V Česku je sice nerovnost výrazně nižší než na Západě, ale i tady si 35 až 40 procent domácností nemůže dovolit cestovat do zahraničí a nemají na nenadálé výdaje do 10 tisíc korun.
Co se dočtete dál
- V placené části se dozvíte, jaké jsou vyhlídky Evropské unie, že přežije pravděpodobně nevyhnutelné uzavírání hranic. Jak by měli politici bojovat s rostoucí nerovností, kvůli které se propadají příjmy milionů lidí.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
