Nejen jazz Daniela Konráda: Vdova po čínském nobelistovi v Česku

Vědět to dopředu, o západočeskou Plzeň se minulý týden zajímal celý svět. Na pozvání veletrhu Svět knihy sem přicestovala fotografka a básnířka Liou Sia, momentálně asi největší symbol boje za lidská práva v Číně. Vdova po literárním kritikovi Liou Siao-poovi, který roku 2010 obdržel Nobelovu cenu míru, byla autoritářským režimem uplynulých osm let držena v izolaci a na svobodu se dostala teprve před dvěma měsíci.

Od té doby žije v Berlíně. Drží se v ústraní a na veřejnosti nevystupuje, což zájem o ni ještě zvyšuje. "Když se němečtí novináři dozvěděli, že je se mnou, začali vyčkávat před mým domem, skrývali se mi na zahradě. Bylo to jako ve filmu, paparazzi nahánějící celebritu," vypráví její dlouholetý přítel, také do češtiny překládaný spisovatel Liao I-wu.

Muž, který právě sedí v bývalé vozovně dopravních podniků v Plzni, už Česko zná. Za uplynulých pět let tu byl několikrát, přátelí se s básníkem Ivem Huclem, jehož doprovázel v performanci nazvané Broken Words. A při každé příležitosti upozorňoval na osud dvou nejznámějších čínských "vězňů svědomí".

Letos na jaře se Liao I-wu s pořadateli Světa knihy domluvil, že do Plzně přijede přečíst básně Liou Sia, které v překladu Lukáše Zádrapy brzy vydá nakladatelství Aula. A že při té příležitosti bude znovu volat po propuštění autorky. Ta se posléze dostala na svobodu a svolila, že Liaa doprovodí. Pod jedinou podmínkou: nikde nevystoupí, neposkytne interview. "Jsem v nepříjemné situaci, nechci jí dělat mluvčího. Třeba v prvních dnech jsem musel vypínat mobil. Když jsem ho zase zapnul, měl jsem pět set nepřijatých hovorů," vzpomíná Liao na červenec, kdy Liou Sia přistála na berlínském letišti, nasedla do přistaveného auta a zamířila neznámo kam.

Dnes už se ví, že jela právě za Liao I-wuem. "Za léta, jež strávila s Liou Siao-poem, zaplatila vysokou cenu. Potřebuje se dát dohromady, vytvořit si zázemí. Soukromé návštěvy zatím přijímá jen u mě, aby lidé nevěděli, kde žije. Stala se trochu členem naší domácnosti," líčí Liao.

Za vším hledej kancléřku

Okolnosti, za nichž se Liou Sia dostala na svobodu, zůstávají opředeny spekulacemi. Podobně jako ve tři roky starém případu, kdy čínský režim po letech perzekuce zničehonic vrátil pas umělci Aj Wej-wejovi, který rovněž okamžitě vycestoval do Berlína.

Důvodů je více, čínští umělci žili v německé metropoli už začátkem 20. let minulého století. Dodnes zde existuje početná diaspora. Ale v případu Liou Sia zřejmě rozhodující roli sehrála německá kancléřka Angela Merkelová. Od roku 2005, kdy tato dcera luteránského pastora se zkušenostmi z represivního východního Německa nastoupila do funkce, dbala na prosazování lidských práv. Hned roku 2007 přijala tibetského exilového duchovního dalajlamu a dodnes při setkání s čínskými politiky vznáší otázku politických vězňů, pro Peking zvlášť citlivou.