Největším nebezpečím internetu jsme nyní my sami

Vpád virtuálního světa a především internetu do našich životů nám přinesl a neustále přináší příležitosti pro osobní rozvoj, vyšší životní standard a snazší uspokojení našich potřeb − zjednodušeně bychom mohli říct, že je to nástroj pro "lepší život". Virtuální svět nám díky neustálému přístupu k informacím otevírá obzory, nastavuje nové trendy v komunikaci a je jakýmsi alternativním podhoubím pro formování postojů jednotlivých lidí. Z ekonomického hlediska jde o ještě významnější fenomén, který má neuvěřitelný potenciál pro podporu produktivity práce a zvýšení ekonomického výkonu.

Digitální svět je ale tak nový, že jeho dopady a směřování můžeme vidět jen v reálném čase. Jen těžko zatím dokážeme předpovědět jeho, byť blízkou, budoucnost. Nabízí se proto hned několik otázek − nevytváří digitální dimenze jen pouhou iluzi svobody a kontaktu? A jak moc si opravdu vážíme soukromí, když naprosto dobrovolně pouštíme na so­ciální sítě své osobní informace? Dokážeme si vůbec představit nejen to, co nám internet přináší, ale také to, co nám bere a jakým rizikům nás vystavuje?

Měníme svá přesvědčení

Bohužel se ukázalo, že sociální platformy lidi nespojují, jak jsme dříve doufali. Naopak, dramaticky nás rozdělují. Stačí se podívat na nesčetné "sociální bubliny", které na internetu vytváříme. Slepá důvěra lidí, odklon od vnímání a názorů "vládnoucí administrativy" nebo hledání názorového souznění na sociálních sítích jsou jen zlomkem toho, co vše digitální svět navodil či zesílil.

Největším rizikem v digitální sféře jsme však my sami. Neumíme kriticky pracovat s informacemi, šíříme nepravdy, vědomě či nevědomě manipulujeme okolím a necháváme v sobě i ve svých dětech pučet závislost na technolo­giích. Ukazuje se, že lživé a špatné zprávy se šíří rychleji než dobré a pravdivé.